ipsace i tiskace

Ani jsem dneska vecer nemel moc chuti se na Neskodneho podivat, bal jsem se co najdu. A bylo to horsi, nez jsem cekal. Nejsmutnejsi na tom je ta vlna. Pixy, Letinka a ted Arthur, behem par tydnu.
Pritom se u vsech schazela vicemene vybrana spolecnost a komentarove debaty vetsinou probihaly kultivovane a byla radost je cist. Nevim, co se delo mimo, mozna dostavali autori osklive emaily bokem. Ale je-li pro ne same duvodem jejich konce to, co se odehravalo v debatach, pak se patrne jedna o syndrom vyhoreni, u ktereho spoustecem muze byt kdejaka malichernost. Clovek uz je tak "nacaty", ze ho muze vytocit i pochvala.
Prosim, Roji, pamatuj, cos slibil a nenechavej toho, dokud nebudes mit za sebe nahradu.
A kdybys uz toho zacinal mit dost, sver se vcas, at muzem zacit chvalit, posilat kastany ci jinak drbat tve ego.

Tedy , já jsem ten článek četl už včera a nějak mi nedošlo že je to na furt. a teď už tam snad ani nejde na nic klinout. Je mi z toho nějak všelijak...

Prave, zmizelo fsecko...
Pred casem jsem se s tebou rozesel (mozna sis ani nevsiml, moc komentaru jsem nepsal, jen pravidelne cetl), kdyz jsi nebyl ochoten ci schopen pripustit, ze panu Landovi lze pravem vycitat jeho minulost (nechci vyvolta zadyn flamewar, jen pripominam situaci!). Asi je nacase, abychom zakopali valecnou sekeru. Za sebe tak cinim prohlasenim, ze jsem v mezidobi v radiu cosi od Landy zaslechl a bylo to k poslouchani.

5 minut zoufale klikali, abyste aspon neco z toho zachranili? Strasny zazitek.

A zdalipak jste si klikli na nějaký odkaz v kolonce ARCHIVY?

No, pet minut to asi nebylo, vzdal jsem to patrne driv. Ale taky jsem nejdriv myslel, ze jsem se uklepnul a parkrat se pokusil, nez jsem si vsimnul toho dodatku pod (dnes jedinym) clankem a doslo mi, ze tentokrat neni chyba mezi zidli a klavesnici...

-fim-
je to tu totálně of-topic. Nikdy nešlo primárně o Landu, ale o mojí svobodu si rozhodovat o tom co poslouchám a o čem píšu. Ha, možná že to zas až tak moc off topic není...

ha... a archív funguje. Paráda. debatní vlákno s Denisou Kerra by mi asi dost chybělo.:o)

Diky za upozorneni Arthure, neklikli! Ja asi jsem tukal na odkazy na starsi veci pod clankem.
A uprimne mne tesi, ze jsi ziv zdrav a pri smyslech a jakkoli ti asi rozumim (sam jsem si pred lety prodelal neco podobneho, jen ve zcela jinem oboru) doufam, ze at uz u sebe nebo jako host nekde jinde obcas neco napises. Dalo se to cist (i kdyz nekdy dost zdrzovalo to pocitani slov).

Pac jsem chtel precist tvuj nejstarsi spot. A STOPROCENTNE to vecer nefungovalo :-) Uz jo :-) Jen tak dal :-))

Tak ja tady nakonec budu nejdele pisici ze vsech :-)) A jelikoz se mi nic nevybilo od roku 1998, rekl bych, ze mam pevnejsi slahoun :-)

No samosebou že napíšu, ale asi to bude pro 95% čtenářů Neškodného nezáživné až nepochopitelné... :) Třeba: "Kterak naprogramovat dsPIC30F2010 obyčejným TAIT programátorem", "implementace realtime komunikace mezi serverem a klientem v Delphi / PHP" nebo třeba i velmi aktuální "přesný generátor funkcí s obvodem MAX038, řízený PC" :)

Ano, mezi 16.08 a 19.15 to nefungovalo... :)

Vis moc dobre, jak jsem to myslel, vid?

a pro upresnění, já si pamatuju že americký "fragmentation day" byl v úterý, protože toho dne jsem se nedočkal své obvyklé dávky kresleného humoru ve formě Simpsons
o útoku jsem slyšel ve frontě na maso v sámošce (stihnul jsem si jít nakoupit, protože jsem mimořádně odešel dřív z práce) , když jsem pak doma zapnul bednu, nevěřil jsem svým očím.... a měl jsem docela bobky, co se z toho vyvrbí

od všech vybitých ! Roji, musíš na sebe vzít úděl Atreye a pustit se do boje s Nicotou !! Uvidíš sám, jak je to obtížné. Jak Tě budou vytáčet všichni ti oškliví a nehodní komentátoři, jakými jsme bývali, když jsme ještě sami neblogovali ! :-)

Ja myslim, ze horsi, nez jsme byli, to uz byt nemuze :-)

Když jsem začínala s blogem, napsal mi Arthur pár vět, jejichž pravý význam jsem pochopila až mnohem později. Mnohokrát mi pak vyrazilo dech kolik moudrosti a reálnosti do těch pár slov dokázal schovat. I díky tomu jsem si dokázala říct "pauza" v okamžiku, kdy jsem začala cítit, že se ztrácí energie a že začínám mít jemné nutkání být o x% zahořklejší, o x% zatrpklejší a o x% agresivnější. Ale zpět k tvému článku Roji, v mnohém mi mluví z duše. Vlastně je to podobná nostalgie jako když člověk dočte skvělou knížku. Čteme, abychom jí přečetli a když je konec, máme smutno v duši z toho, že už není žádná další stránka. Já mám určitou výhodu, protože jsem na Neškodný přišla pozdě a nestihla pročíst všechny archivy. Tak to udělám jako s přečtenou skvělou knížkou. Začnu od začátku. Kaštany jsou kouzelné, slova u nich krásná. Jen jednu věc bych opravila. Blog se, podle mého názoru, nesmí stát povinností, byť by to byla povinnost radostná, protože v tu chvíli mizí jedno ze základních potěšení z psaní. A co se komentování týká, musím říct, že kdyby byl každý jako ty a Alka, nejspíš by Arthurovi nenaskákala ta protivná procenta. :-)

Nejen krásné uživatelky pláčou, i ty staré ježibaby, které ani nemají na nočním stolku fotky, fnjuk :-(
Tož si to Arture a Letinko užívajte a až budete mět tých zážitků zas plnů kopu, tož sa zas rozdělte aj s nama :-)
Roj, díky za komunikační kanál a za kaštany, a líbí se mi tu. Ale teď už musím běžet krotit ty ďábelské potvory. BTW, doporučuji Diablo2 vem vybitým bloggerům. Sami uvidíte, jak nicotné jsou vaše problémy ve srovnání s hrdinským bojem proti silám pekla :-)

To je prima, ze vas tu mam :-))
Letinko, ja vedel, ze si toho nekdo vsimne, proto jsem tam tu povinnost propasoval :-) Takze dik za opravu, myslim, ze vsichni zucastneni si jiz nejen virtularne opravili, ale dokonce se tim i ridi.
SuE, ja jsem zakrnel u Strongholda a UT a uz fakt dlouho jsem nic noveho nevyzkousel. Aspon mam vic casu na blog :-)

Míval jsem web, který byl špičkou ve svém oboru (což nebyla konec konců taková dřina, protože takové weby byly tehdy všehovšudy tři a obor to byl zatraceně malý a kromobyčejně obskurní). Možná jste ho znali z doslechu taky, ale to je celkem vedlejší. Psal jsem ten web vlastně pro sebe, pro hrstku známých a pro neexistující vysněný dav lidí se stejnými zájmy, o jejichž existenci jsem byl tehdy nezvratně přesvědčen. Jak jsem tak psal, zjišťoval jsem, že se kolem mého webu začínají shromažďovat lidé, a měl jsem z toho radost. Návštěvnost utěšeně rostla a já psal a psal. Pak jsem si ovšem všiml zajímavého jevu: ti lidé, co chodili číst můj web, nebyli ti, pro které jsem ho psal. Četli můj web ne proto, že by byli naladěni na stejnou vlnu jako já, ale prostě proto, že... v daném oboru nic moc jiného nebylo. Chovali se jako doma a ke mně jako ke slouhovi. Držkovali, že píšu špatně, že do textů vkládám své názory (ó hrůzo, drzost!) Mysleli si, že budu psát podle jejich požadavků; že upravím svoje názory na problematiku tak, aby vyhovovaly jim a jejich pravé víře. Nedokázali pochopit, že mne zase až tak moc nezajímají žhavé novinky a frikulínské hlouposti, které daný obor v té době masově zamořily. Ani to pochopit nemohli - konec konců právě ty žhavé novinky je přivedly k zájmu o onen obor... to, co zajímalo mě, nezajímalo je. Přesto tvrdili, že mám povinnost psát o všem z daného oboru, nejen o tom co si vyberu.
Jak tihle chytráci začali na internetu přibývat, tlak sílil a frekvence aktualizací mého webu klesala. A klesala. A klesala. Když jsem si dovolil otevřít jiný web s jinou tématikou, okamžitě se zvedla vlna odporu, "jak si dovoluju psát jiný web, když se nevěnuju svým povinnostem". Až se mi nakonec jedna porucha počítače stala záminkou, proč na pár měsíců vysadit. Jenomže to se okamžitě strhl povyk, že když se projektu nevěnuju, mám ho předat novým autorům! Zjistil jsem, že moje práce se postupně a plíživě stala jakýmsi veřejným vlastnictvím, do kterého můžou mluvit všichni, ale já ze všech nejmíň. Což už na mne bylo moc. Tehdy jsem zhulánovatěl a vymetl ze svého webu všechno kromě věcí, které zajímaly právě a jedině mne osobně. Zkrátka jsem z toho udělal ryze osobní web, googlem neindexovaný, v Seznamu nezařazený, aktualizovaný s bídou jednou za rok a půl a zcela zbytečně obsazující tzv. "významnou doménu" (ne, dodnes nechápu co tím obratem mysleli, protože "významnou doménu" jsem z toho udělal já svým psaním). Všechny kritiky jsem posílal do ****** a znepřátelil jsem si i ty, kdo mi nejdřív fandili. Chvíli jsem dokonce nacházel takové divné potěšení v tom, že jsem ty lidi v diskusích provokoval, rýpal do nich a štval je proti své osobě i proti sobě samým navzájem. Mailbox vybírám jednou za půl roku a musím se přiznat, že mi vůbec nechybí. Je to celé vlastně jenom takové divné MMRPG.

Ale co tím vlastně chci říct, proč to píšu... děkuju vám všem - Pixymu, Letince, Arthurovi i dalším - za to, že jste narozdíl ode mne našli sílu říct "KONEC", sebrat se a odejít od toho. Čistě a hladce, bez nějakých truc akcí, mazání, scén. Čítával jsem vás rád. Tím, že jste dokázali skončit TAKHLE, jste v mých očích stoupli ještě víc, než jsem si představoval. A to si dovedu představit docela dost.

aby člověk hovořil na svém vlastním webovém funusu, tak mi to nedá a na Krysařovo vyjádření zkrátka musím reagovat, protože je to téměř přesné shrnutí důvodů, kvůli kterým jsem Neškodný ukončil.

Ale některé věci byly jiné. Třeba Neškodný nebyl odborný web, byl osobní, a proto někteří měli potřebu kritizovat nejen mé psaní, ale i mou osobu a psát mi (na mé stránky!) svůj názor na to, jak mizernou povahu dle nich mám a jak jsem (v jejich očích) ubohý, špatný a pokleslý. Nikoli můj názor, nikoli mé psaní, nikoli "Arthur Dent", ale já sám, osobně, coby živý člověk!

A když jsem si pak v duchu přebíral, k čemu ty stránky mám, k čemu byly původně určené, co mi měly dávat a co mi doopravdy dávají (a co berou), tak mi rázný řez vyšel jako naprosto nejlepší možnost. Aspoň bude čas (a místo) na nové projekty... :)

Prožil jsem si to samé, co Krysař, ačkoli v menším měřítku. Psal jsem svůj blog odborně zaměřen na jistou "sportovní a kulturní" oblast a čeho se mi dostalo? Asi nemusím opakovat krysaře. Došlo to až tam, že jsem si dal několikaměsíční pauzu, po které jsem to zkusil opět znovu, jenže po pár týdnech to nabralo stejné obrátky a já se rozhodl udělat to samé, co Krysař. Udělal jsem z toho čistě jen osobní blog, který sice už není tak zajímavý, ale za to je můj. Můj.

Kam tohle všechno ale spěje? Lidé budou rušit stránky, kde píší pro ostatní...? Je to jistě škoda... :-(

ja vas chapu. A nejen diky vam vim, do ceho jdu, ja uz jsem to vsechno zazil taky :-) Ale to je na blogspot. Tentokrat to nepropasnu a bude mit nadpis TRICET JEDNA :-)

dobre to zhrnul pixy: ked k tebe chodi 20 ludi, medzi nimi sa najde 0.1 cloveka, ktory ta programovo z pasie nasiera. Ten pomer je ale rovnaky, takze ked k tebe chodi 2000 ludi odrazu je tam vytrvale 1 prudic.

Druha vec je, ze ti spokojni vacsinou nepisu "jojo dobry" pretoze to su vlastne zbytocne plky, ktore nikto nikdy nepise. Vzdy sa ozvu ti, co maju nutkanie cosi dopisat. Nikdy v diskusiach nepanuje nieco ako suznenie dusi ;-)

Druhy velmi vazny aspekt je myslenie ludi. Ja si naozaj vazne myslim, ze u vacsiny ludi pretrvava podvedomy pocit, ze tie peniaze co platia za pripojenie k internetu su vlastne prenesena investicia do toho, co najdu na internete, ze si to co citaju a vnimaju, platia a tie ich peniaze dostava vlastne aj autor clanku, s ktorym bytostne nesuhlasia a toto povazuju za mandat k tomu, aby vyjadrili svoj nazor aj ked nan nikto nie je zvedavy. To su ti ludia, ktori maju plnu hubu slov ako demokracia, cenzura a pod. ked si autor so svojim majetkom robi podla nich "odrazu" co chce. Z tohto vlastne vznikaju tieto rozpory medzi ludmi na internete.

Nechce sa mi verit, ze existuju ludia, co su nieco ako profesionalni prudici, proste len je to zmes toho "vlastnickeho" pocitu platiaceho navstevnika, casto si mysliaceho, ze aj puhu reklamu na strankach osobne cvaka zo svojho a podielu pravidla, ze vyjadruju sa hlavne "nesuzniace" nazory.

Potom autor zacina vnimat prave tieto faktory a pozabuda aj na moznost, ze medzi tymi, co sa stoj co stoj nechcu vyjadrovat pod kazdy jeho vyplod je kopec pozitivne naladenych ludi, co im je minimalne jedno ako, kedy a s akou kvalitou pise, proste len ocenuje, ze maju k dispozicii "dusevnu potravu" ;-)

Priklady ako Krysar ma vela ludi - u mna u podobnych projektov prevladla vzdy skepsa, ze ked som si ho rozbehol drviva vacsina chcela iba konzumovat a v komentaroch sa trebars vyjadrovala ako to oni maju lepsie riesene, viac vedia, viac veci najdu. Po vyzve, ci by sa k projektu nepripojili sa v podstate neozval ale nikto. Vacsina si totiz informacie zhrna sama pre seba a nieco ako - sme na jednej lodi, toto je komunitny web a raz pomozem ja, raz ty - moc nechapu. Takze ak sa najde blbcek, ktory si finty, navody, programy nenechava iba pre seba ale prekne ich rozlozi na podnose, tak aj keby oni mali nieco k prispeniu, proste to neurobia. A tak sa na povrch dostanu prave ti, co su lenivi, v odbornych otazkach skor naklepu nejaku trivialnu otazku a pokial dostanu od majitela webu odkaz: hladaj na tomto webe, tak sa urazia, ze je admin arogantny a nechce pomoct... ;-) Suvisi to aj s tym, co poznate viaceri: niekto sa vas na nieco opyta a vy proste klepnete 3-4 klucove slova do Google a mate 10 stranok o probleme. Vtedy sa dotycneho spytate, preco to neklepol do Google sam a on odpovie, ze VY mu odpoviete rychlejsie... Z toho vyplyva, ze ludia (aj ja) su v prvom rade nasavaci a s tym treba len pocitat ;-)

cituji:
Druha vec je, ze ti spokojni vacsinou nepisu "jojo dobry" pretoze to su vlastne zbytocne plky, ktore nikto nikdy nepise. Vzdy sa ozvu ti, co maju nutkanie cosi dopisat. Nikdy v diskusiach nepanuje nieco ako suznenie dusi ;-)

to je myslím velice významný poznatek.
chtělo by to pod článkem tlačítko "...hezký". když se mi článek líbí, kliknu. žádný komplikovaný hodnotící stupnice od jedné do pěti jako ve škole, nad tím se musí přemýšlet, řešit a kdovíco, je to nejednoznačný, chce to po jednom, aby ten článek "zařadil". já ho nechci "zařadit", já ho chci -pochválit-. tak kliknu na "hezký".
a pod článkem se objeví 152 komentářů flamerů, a "2452 lidí tě tiše podporuje"

šup s tím do mantise, jen co server začne reagovat

To se mi libi. Nejsem si sice jist, jestli by to mackali vsichni, ale je fakt, ze velmi casto se mi stane, ze si neco prectu a nemam potrebu k tomu neco dodavat. Tlacitko "hezky" nebo neco podobneho bych asi (specielne u Arthura ci u Letinky) mackal v takove situaci dost casto.
Jeste jedna vec mne u ronyho zaujala (a dostala se i do citace u predchoziho prispevku): "Nikdy v diskusiach nepanuje nieco ako suznenie dusi" - tady bych si ale dovolil dosti silne nesouhlasit. Jednak nemam rad takto kategoricke soudy, hlavne mi vsak pripada, ze naopak velmi casto (ma selektivni pamet mne nuti napsat "skoro vzdy") souzneni panuje. Podle meho totiz ne vzdy souzneni znamena bezvyhradny souhlas, naopak casteji citim souzneni za mirne jiskrivym dialogem, kdy se diskutujici postuchuji a inspiruji. Samozrejme dokud je vse v lehkem duchu a nekdo to nezacne vnimat jako flame. Pak je logicky okamzite po souzneni.

tlačítko "hezký" je dobrý nápad. a aby se nemuselo dvakrát klikat, byly by pod článkem dvě tlačítka - "Hezký - ukaž co zas píšou ty paka v komentářích" a "Nic moc, hned ti to zprudím v komentářích" :)

-film- "este jedna vec mne u ronyho zaujala (a dostala se i do citace u predchoziho prispevku): "Nikdy v diskusiach nepanuje nieco ako suznenie dusi" - tady bych si ale dovolil dosti silne nesouhlasit."

vidis a uz nesuznieme ;-) a pritom vlastne kopeme nazorovo na jednej strane a pivo by sme si urcite spolu s radostou dali ;-)

tlacidlo [hezky] nie je podla ucinne na "dusevnu pohodu" autora. nieco podobne maju na blog.sme.sk a je to obcas zdrojom rozporov :-)

Navrhuju následující znění tlačítek: "Hezký..." a "Autor je debil!", popř dvojici: "Pochválit autora" - "Zprudit autora"

Prakticka realisace narazi na zcela necekane problemy, se kterymi se v dobrem umyslu vubec nepocitalo :-)

[Arthur Dent]: tyhlencty čudlíky jsou fajn věc, ale ještě lepší by byly: [ZPRUDIT PRUDIČE], [VYMAZAT PRUDIČE] a funkce [AUTOMATICKÁ DERATIZACE]. Ti zajištěnější blogeři si popř. mohou najmout brigádníka, který bude flitrovat za ně.

A ze sis nedal inserat? :-) Pixy si ho na hlidace diskusi dal a prislo mu 138 zivotopisu :-)

tak to by mě konkrétně (a koneckonců i abstraktně) zajímalo, jaké ty problémy jsou :e) abych s nimi pro příště počítal ;e)

Krysař: mohu jen souhlasit! Mám prakticky stejnou zkušenost.
Kdyby to někoho zajímalo, vizte http://blog.zarohem.cz/clanek.asp?cislo=169