ipsace i tiskace

Asi tak před rokem jsem dokončil bedýnky s názvem Dynamit 2. Slovo "dokončil" berte s reservou, protože já vlastně nikdy nic nedokončím. Po důkladném uchometrickém testování šlo moje nadšení z nich níž a níž. Důvod nedokážu srozumitelně vyjádřit.

Nejspíš by se to dalo popsat, jako když špatně nafázujete reproduktory. Ale nebylo to tak markantní, spíš to připomínalo efekt, jaký občas dělá poslechová místnost při nevhodném rozmístění zářičů.

Takže jsem milé krasavice vytáhl na vzduch na terasu. Zde na ně pár týdnů svítilo sluníčko a trousily vlašťovky, protože jsem neměl čas na seriosnější výzkum. Kupodivu to přežila hnědá metalysa i membrány. Ale i ve volném akustickém poli bylo slyšet, že něco není v pořádku, zvláště, když jsem na terasu dotáhl hromadu dalších beden a přepínal jsem signál na střídačku.

Jediná cesta bylo postupné odpojování basáku a střeďáku a napínání sluchu. Vše bylo perfektně spárováno, vadu výhybky nebo jednoho z měničů tento pokus vyloučil. Zbývala tedy poslední možnost, a tou je špatné nafázování reproduktorů v rámci každé bedny, neboli nevhodné zapojení k výhybce či nevhodná výhybka jako taková.

Použil jsem měřicí CD s nahrávkou sinusů od 20Hz do 20kHz, vše jsem ještě ověřoval přirozeným signálem. Sfázování středy-výšky bylo poslechově naprosto OK. Problém byl v přechodu středy-basy. Po přefázování basáku oproti zbytku soustavy se vše subjektivně silně zlepšilo, i když v oblasti dělícího kmitočtu 400Hz hrály přirozeněji dvojpásmovky.

Co z toho plyne? Použitá výhybka není optimalisovaná pro dělení signálu mezi ARN 5618 a ARZ 3608. Vinu na tom nesou fázové charakteristiky měničů. Oproti původnímu předpokladu musí být oba reproduktory zapojeny soufázově (na schématu zatím není změněno).

Je možné, že původní varianta s přepólovaným basákem by se uplatnila při použití velkého 30cm basáku, který má velkou hmotnost kmitacího systému a kde se už na 400Hz uplatňují vlnové jevy. Po úpravě jsem přepóloval i vstupní svorky soustavy, aby byla zachována podmínka polarity.

Ponaučení

Vždy je nutné pečlivě kontrolovat fázování jednotlivých reproduktorů ke každé nevyzkoušené výhybce s nevyzkoušenými reproduktory. Zvlášť u tří- a vícepásmových systémů. Zkušeným uchem se dá odchytit ledacos.

Nikdy nepoužijte (jako já zde) k utěsnění měničů čertovo hovno. Po zatuhnutí je nedostanete ven. Silikon, plastelína, parafín, papír je lepší.

Když jsem chtěl vyměnit střeďák, nepodařilo se mi ho z bedny nijak dostat. Zkoušel jsem ho vytlouct kladivem údery zevnitř na koš. Ale v tom stísněném vnitřním prostoru jsem úderům nemohl dát patřičnou rasanci, neboli nedalo se do toho bazmegu mrdnout. Resignoval jsem. Měniče jsou s bednou spojeny nerozebíratelně čertovým hovnem.

Shrnutí

Po úpravě hrajou bedýnky o poznání lépe. Drobná fázová chyba sice odborníka trochu dráždí, ale vy si toho ani nevšimnete.

Po důkladném přišroubování repráků jsem při odnášení beden z terasy zjistil, že v jedné z nich něco řachtá. Rozdělávat to už nebudu. Jo, nevíte náhodou, kde mám to kladivo?

V následujícím blogspotu na přání se budu věnovat součástkám výhybek.