ipsace i tiskace

Letos jsem si koupil CéDéčko, takovou tu placku, jejíž "kopírování zabíjí hudbu". Odpusťte, už dlouho jsem něco takového neprovedl a vše se zpočátku zdálo nevinné.

V červnu do naší vlasti zavítala kapela Duran Duran, která patří do mých Top 5 všech dob. Listky jsem měl nakoupeny jako jeden z prvních už v lednu, slečna v TicketPro ještě ani nevěděla, kdy koncert bude. Současně jsem začal shánět jejich poslední CD "Astronaut". Nebylo to jednoduché, ale nakonec na Můstku v Bontonu ho měli.

Sice jsem už asi 5 písniček měl v mptrojkách, ale origoš je origoš. Placku jsem pochopitelně strčil do mechaniky. Je to už dávno, ale dobře si pamatuju, že jsem se lekl, že je asi poškozená, dlouho to nějak divně chroustalo, pak se místo winampu pustil takový divný plejer, hrálo to příšerně zkresleně, takže jsem placku vyejektoval a časem ji dal kámošovi, který umí z jakýchkoliv pochybných placek udělat poctivé CD digital audio. Toto vypálené audio jsem poté rozmnožil asi na 5 kusů pro vlastní potřebu, mám totiž hodně přehrávačů na hodně místech daleko od sebe.

Nemám na své mechanice aktivní autostart, ale na ten drive F jsem normálně klikl, aby se to originální CD spustilo. V dobré víře, že jsem si legálně za nemalý peníz nemohl spustit nic, co by mi mohlo poškodit počítač. Tragicky jsem se zmýlil. Od té doby mi mechanika chodí nějak divně. Vydavatel SONY BMG mi zaviroval počítač.

Jedná se o úmyslný trestný čin, který byl na mě spáchán, protože jsem udělal životní chybu, koupil jsem si v obchodě po dlouhé době cédéčko. Hudební průmysl tím pro mě jako zákazníka skončil. Odpočívej v pokoji. V brzké době prokonsultuju se známými, který stahovací SW je nejlepší a budu sosat a sockat a sosat...

Životní omyl č.2

V sobotu jsem, pln nového nadšení a energie neopakovat životní chyby, vyrazil na nákup nesmazatelných fixek, kterými se popisují čerstvě vypálená cédéčka, u kterých vlivem nové životní filosofie očekévám vzrůst spotřeby. Známí mi poradili, že existuje jeden speciální druh fixek přesně pro daný účel.

V jednom malebném venkovském papírnictví, které je zároveň i trafikou, jsem sympatickou papírnici-trafikantku požádal, zdali nemá fixky na pirátská CD. Měla. A hned mi k tomu s úsměvem nabidla i štos pirátských nevypálených CD, abych ty fixky měl na čem otestovat. Mezi řečí mi též prozradila, že Jackpot Sportky je 145 mega, a tah už zítra, čili v neděli.

Podlehl jsem kouzlu okamžiku a řekl, že potřebuju prachy, ať mi teda dá tu sázenku, že ji vyplním. A poctivě vykřížkoval čísla od 44 do 49. Mám totiž spočítané, že když je jackpot nad 100 mega, už se pravděpodobnost výhry krát její výše blíží vkladu. Ale nesmí vás na výhru být víc, jinak se o ni dělíte, čili musíte dát čísla, která určítě nikdo nedává. Moc se jí to líbilo, ale začala mi vysvětlovat, že k tomu, abych vyhrál 145 mega, musím vyplnit všechny sloupečky a dát "šanci".

Rázem jsem si spočítal, že v tom případě je to podvod, sazka patlá dohromady dvě úplně nezávislé hry, a vsadit se v takovém případě rozhodně nevyplati, protože defakto za 170Kč je pravděpodobnost mnohem menší, než ... prostě mi musíte věřit :-)

Ale už se mi nechtělo vyskakovat z vlaku, tak jsem si vsadil a přispěl tak neodvolatelně částkou 85 Kč na Hušáka, a dalších 85 Kč na neznámého výherce. Ale to hlavní teprve přijde.

V pondělí ráno mě napadlo, že bych se mohl podívat, jaká čísla to vlastně padla. K tomu teoreticky slouží web sazka.cz. Teoreticky. Od rána jsem se tam marně snažil dobít. Nastala nefalšovaná hazardní hra. Když jsem měl štěstí, najelo mi aspoň logo sazky (vítězství!), když jsem měl smůlu, dostal jsem jen timeoutovou hlášku (prohra). Ti šašci a idioti nejsou schopni zajistit si funkční server.
U společnosti, která ani nemá funkční web, si žádný rozumný člověk nemůže vsadit ani pětník. Nikdo, ani ta nejposlednější šlapka. Jen já ano.

Teď večer už jim to konečně funguje. Nevyhrál jsem, ale jsem bohatší. O další životní chybu. Ať se vám podobné chyby vyhýbají. Je to ve vašich rukou.