ipsace i tiskace

Pejsci

Přiznám se, že nedokážu ocenit nuance rodokmenu u pejska ani nijaké jiné fauny. Pes je prostě pes. Jsem schopen od sebe odlišit vlastně jen tři základní plemena:

• pes velký
• pes tak akorát
• pes prťavý

Psa nemaje, setkávám se s nimi zejména zprostředkovaně. Jakmile opustím bezpečí své letenské základny, jsem vycvičen napínat zrak jako ostříž. Výcvik byl dlouhý a náročný. Plnil-li jsem úkoly dobře, odměnou mi byly čisté podrážky.

Když jsem polevil, když jsem dokonce podlehl svodům lenosti a přepnul jsem chůzi na autopilota, netrvala slast ani deset metrů. Dostavilo se došlápnutí značně odlišné od běžného kontaktu s pražskou dlažbou. Dopad byl měkčen materiálem plastické konsistence. Kromě vjemu hmatového, jenž byl i přes podrážku jasně identifikovatelný, přidal se i vjem čichový.

Do desénu mých podrážek vnikla hnědá hmota a vznikl problém, jak se s nastalou situací chlapsky vypořádat. Jednou mi známý poradil, když viděl moji snahu o vyvolání tření mezi podrážkou a chodníkem, která tolik připomínala pokus o legendární "moonwalk" Michaela Jacksona.

"Woe vem si klacík"

Rada nad zlato, ale sežeňte uprostřed pražské zástavby bez stromů klacík!

Jak říkám, výcvik byl tvrdý, ale vedl k mé dokonalé trénovanosti, takže dnes mi slalom mezi hnědými brankami nedělá problémy. Navíc mám potrénován i skok daleký, to když vzdálenost k nejbližšímu "suchému" bodu vysoce převyšuje délku kroku.

Skoro by to spělo k ocudku, že pejsci nic moc, ale positivní stránky se dotýkají i mě, a to nikoliv jen jako konsumenta-masožravce bez přecudků.

Skoro každý pejsek má něco báječného. V horším případě je to pán, v ideálním případě je to panička. A to je něco, co z obyčejného dobrmana dělá psíka výjimečného. Pro takového psíka je nutné činit jen to nejlepší. Co my víme, jestli jeho majitelka nemá nějaké vysoce positivní vlastnosti? Určitě mnohé z těchto vlastností teprve čekají na své odhalení mnou, ale o některých vím zcela jistě.

Krásná chovatelka totiž nepochybně umí číst tiskace i psace a troufám si doufat, že nepohrdá ani cu... prosté věcmi, které pejsci ani kočičky neumějí.

A pokud mě taková milovnice němých tváří požádá, abych upozornil, že jsou kočičky, které hledají, kdo by se jich ujal, udělám to. Je tu pro tento účel i schrána, aby na kočičku nefoukalo.

Kočičky

Na rozdíl od pejsků, kočičky máme. Umějí totiž báječně chytat myši, a ještě si s nimi dokážou krásně hrát, což je na značnou část dne zabaví a tím pádem se jim nikdo nemusí věnovat. Hra většinou končí tím, že se myšce vybijou baterky. Marně se snaží kočička myšku nějak rozveselit. Zkouší s ní házet do výšky, aby aspoň v letu zatřepala nožičkama a dala tím malinko najevo, jak ji ta hra baví. Ale myška nevděčnice ne. Takhle se kočičce za její přízeň odvděčí?

Nevadí, kočka si najde novou malou kamarádku a hra může pokračovat. Zjistil jsem, že naše kočička takto naváže vztah i se čtyřmi myškami denně. Je to krásné, pozorovat, jak se ta zvířátka mají rádi...

Malá potvůrka, velká významem

Ano, na řadu přichází nepatrná bičenka poševní. Skoro ani není vidět, přesto mnohým dokáže změnit život, alespoň na čas. Mě ho změnila v minulém spotu a slíbil jsem, že se k tomu vrátím.

Toho roztomilého tvorečka si můžete prohlédnout, když si stáhnete tohle. A teď už slíbená básnička: