ipsace i tiskace

Bylo nebylo. Kouzlu Internetu jsem propadl někdy v roce 1997. Tehdy nás ještě moc nebylo a ani moc nebylo kam chodit, česky psaných stránek bylo, že by je spočítal na prstech. Kromě Internetu se začal objevovat další fenomén – mobilní telefony.

Svázáni okovy SPT Telekomu, pokukovali jsme po možnosti alternativního volání jako po spáse. Ale nebyla to levná legrace, proto bylo nutné o věci něco vědět. Objevili jsme Mobil Server.

Vlastně to byla první stránka, na kterou jsem začal pravidelně denně chodit. Tenkrát se ještě vyráběly mobily na telefonování. SMSky byly jen jako doplněk, který nikdo neznal. Ovšem chyba lávky! Velice rychle jsme přišli na to, že zaujmout dívku pouhými 160 znaky má své kouzlo. Ale to předbíhám.

Mobil Server se záhy přestal věnovat výlučně mobilům, ale stal se vedle Lupy vynikajícím informačním zdrojem komplexně o IT. Postupně se okruh autorů rozšiřoval. Všichni byli dobří, ale přesto jsem si všiml, že některé články jsou tak nějak lepší.

Pátral jsem, čím to je, a rychle mi došlo, že nejlepší články jsou ty, které píše Patrick Zandl (Tangero). Jak svým obsahem, tak i formou. Dokonce i pokud psal o věci, která mě tak úplně nezajímala, jeho článek jsem vždycky dočetl, i když se jednalo o odbornou věc, které jsem ne zcela rozuměl.

Postupně se stalo, že se mobilní telefony přestaly vyrábět, místo nich nastoupily kojzly, které byly spíš hračkami pro děti. K telefonování se hodily pramálo. Tento stav bohužel trvá dodnes.

Proto jsem na Mobil Server začal chodit stále míň a míň a ke konci jsem už vyhlédával pouze Patrickovy články, ale i těch stále ubývalo, on už tolik nepsal. Nakonec mobil.cz koupila Mladá Fronta a od té doby jsem tam přestal chodit.

Po nějaké době jsem objevil Marigolda. Veselé je, že jsem nějakou dobu nepostřehl, že se jedná o Tangerův blog. Přesto jsem tam začal občas chodit, i když do diskusí jsem se moc nezapojoval, protože ten příšerný systém, kdy se bojíte na cokoliv kliknout, aby se vám stránka nezprasila, byl strašný. Ale za to Patrik nemůže, ta příšernost má jiného autora :-)

Pak začal ten smutný podzim, kdy zanikaly nejlepší blogy a i na Marigoldu se objevovaly hrozivé náznaky. Dokonce si toho všiml a rozebíral to Milan Šmíd na Louči. Ještě o vánocích to žilo.

Ale jen do konce roku, teď nejede ani archiv. Skončil blog člověka, kterého jsem jako prvního internetového autora znal jménem, i když on mě určitě ne. Začátek nového roku se mi tedy nějak nevyvedl, ale teď už snad bude jenom líp.

Patriku, děkuju. Však my si tě najdem.
A jestli si zvolíš pseudonym, poznám tě. A neprásknu :-)