Existují dva způsoby použití shrnovadla. Lammerský a bloggerský. S bloggerským Vás, p.t. čtenáře, hodlám právě seznámit, protože poslední průzkumy IVVM hovoří značně znepokojivě. Značná část bloggerů (!) hrne lammersky (sic!).
Jdem s tím něco dělat.
Z důvodu názornosti se nevyhnu ani stručnému nástinu lammerského postupu, prosím, po prostudování spotu se jej snažte vytěsnit ze svého vědomí.
Shrnovadlem se rozumí placatý kus materiálu, který má spodní hranu rovnou, sloužící ke shrnování sněhu. Ovšem to, co dělá shrnovadlo shrnovadlem, je jeho plocha, kterou vypočítáme z vzorce S = h * z, kde h je výška aktivní plochy, z je jeho základna. Výkon shrnovadla souvisí s jeho plochou, ovšem nejlepších výsledků dosáhnete, bude-li plocha prvočíslo, protože se už nedá dělit a nezlomí se.
Placatá část je směrem k uživateli nastavena tyčovinou. I když tato část nemá pro shrnování žádný význam, je vyzkoušeno, že u shrnovadla bez tohoto prodlužujícího elementu se budete hrbit a budou vás bolet záda. Element se někdy nazývá násada, ráhno, klandr, držadlo a podobně, v závislosti na zeměpisné poloze a naturelu majitele. Násada bývá většinou zakončena koncem. Čili že už tam nic není, což může za určitých okolností mít fatální následky, ale o tom dále.
Ideální typ násady je tzv. bloggerský klandr, je zakončen příčným krátkým elementem, který může zachránit jeden nebo i dva životy. Délka klandru je rovna prvočíslu, bloggeři už ví proč.
Primární smysl shrnovadla odhalí i uživatelka, která nikdy nebyla na žádném blogu. Slouží k přemístění sněhu z bodu A do bodu B. V reálu většinou stojíme před úkolem odstranit sníh z určité plochy, kde je tento nežádoucí, danou plochu si pro přesnost označme P.
Již od začátku je třeba zvážit, kde zvolíme bod H. Okolo tohoto bodu začne procesem shrnování narůstat hromada sněhu. Tato hromada vydrží stacinárně existovat nejméně do půlky dubna. Proto při výberu souřadnic bodu H přihlížíme k územnímu plánu lokality.
Špatnou volbou bodu H můžete zničit život sobě i svým blízkým. (I svým neblízkým, ale nechci nikoho navádět)
Předpokládám, že máte promyšleno vše potřebné a můžeme se pustit do činnosti. Čtěte pozorně.
Nebudu vás poučovat, jak se tyčovina drží. Na to si musíte přijít sami, každá je jiná. Nečekejte, že vám to sama explicitně poví, i když i takové jsou. Musíte být pozorní a přizpůsobovat se. Časem sami přijdete na to, kde jsou místa, kterých je radno se moc nedotýkat, naopak na jiná místa můžete i přitlačit. Když nebudete moc hrrrr, shrnovadlo se vám odmění krásným dlouhotrvajícím zážitkem, po kterém budete příjemně unaveni a uvolněni.
Technologie hrnutí lammerská spočívá v tom, že začneme s hrnutím plochy P co nejblíž bodu H. A jedeme plošně, v celé šíři. Po chvíli je celý kus plochy P1 na straně blízko bodu H vyčištěn ocněhu. Potud je všechno v pořádku. Jenže poté lammer přistoupí k čištění úseku P2, o něco vzdálenějšího. A rázem dochází k poznání, že pracně vyblýskaný úsek P1 se mu každým hrnem zvovu a znovu zasviňuje sněhem.
Následuje úsek P3, při jehož likvidaci se opětovně zasněžují úseky P1,P2. Atd....
Jistě už je vám, p.t. frekventantům našeho minikursu, jasné, proč si popsaný postup zaslouží svůj odborný název. V okamžiku vyčištění tří úseků jsme čistili P3 jednou, P2 dvakrát, P1 třikrát. Celkem šest úseků!
Zapomeňte, řešení nabízí bloggerský systém. Jednoduše začnete na vzdálenějším konci plochy P a prvním hrnutím vytvoříte koridor K až na bod H. Zde existuje jediná výjimka, nemusíme to zvládnout naráz, lze začít hrnout třeba od půlky. Ale jen na šířku shrnovadla!
Pak postupujeme "stromečkovým" způsobem odzadu (viz obr.), pokud se nám nějaký sníh ze shrnovadla ztratí cestou, vůbec to nevadí, protože tím vytvoří mantinel, aby se další sníh už neztrácel. Postupně odzadu sníh mizí, mizí i koridor a mantinely. Jednoduché, geniální, bloggerské!
Na obrázku je modrými šipkami znázorněné, jak to máte dělat. Shrnovadlo je decentně odloženo doprava, stojí, protože jsem ho zapíchl do mantinelu. Svislá tenká část, vyčnívající nahoru je klandr, kterým se shrnovadlo ovládá. Koridor K je trochu do zatáčky, to se udělalo samo.
Postupně se bude vyčištěná plocha stále blížit ke hromadě a koridor zanikne. Hromada bude stále vyšší a bude stále těžší na ní ten sníh vyhodit. Ale bude to bohatě vykompensováno tím, že koridor se zkracuje, takže se sníh nepřesouvá tak daleko.
Tyčovinu někdo nazývá držadlem, čili manuálem. A právě jeho zakončení věnujeme pozornost při zakončení tohoto manuálu. Není-li totiž manuál zakončen, působí jako napichovátko lických jednohubek.
Modelová situace nastává, je-li plocha P místem na zamrzlém rybníce, které je nutno přetvořit na obdélník 30x60m, což jsou standardní rozměry, hadejte čeho? V takovém případě se neobejdete bez bruslí. A na bruslích se dá se shrnovadlem slušně rozjet. A když se to zasekne do pukliny v ledu... Jak říkám, příčné prkénko dokáže zachránit život.
Že Slavia prohraje se Znojmem, nemusí být pro všechny nutně negativní zpráva :-)