ipsace i tiskace
7.02.2006
Řídké psaní s kvizem
Potřeboval jsem si něco najít v Tabulkach. To je taková kniha, kde je úplně všechno, dá se říci, že jinou knihu k životu vlastně ani nepotřebujete.
A jak tak listuju, začetl jsem se do příběhu a během tohoto čtení jsem zapomněl, co že jsem si to vlastně chtěl najít. Ale nevadí, zjistil jsem při tom tolik zajímavých věcí, že se vámi o ně podělím, abych vás připravil na kvíz, který bude na konci.
Hustoty
některých látek (20°C):
osmium 22 480 zlato 19 320 rtuť 13 546 železo 7 874 sklo 2200 až 6000 dural 2800 ebenové dřevo 1200 voda 998.3 ethanol 789.3 smrkové dřevo ~650 vzduch ~1.2
Osvěžil jsem si zapomenutou vědomost, že nejhustším stabilním prvkem je osmium. Přestože Tabulky jsou už staršího data vydání (1980), jsem přesvědčen, že se mezitím nevynalezlo žádné devítium ani desítium, která by svou hustotou osmium předčila. Viz boxík.
Při podrobnějším průzkumu zjistíme, že zlato je velmi husté, tuhé železo je skoro dvakrát řidší než tekutá rtuť. To je divné, že? Je možné to takhle vůbec napsat? Není slovo řídký použito neadekvátně?
Ve fyzikálním slova smyslu není slovo "řídký" antonymem slova "hustý", nýbrž slova vazký (viskosní). Viskosita vůbec nesouvisí s hustotou. Například všemi oblíbený ethanol má sice nižší hustotu než voda, zato má vyšší vazkost. Pro lepší přectavu: olej má vyšší viskositu než voda, včelí med má viskositu ještě vyšší, nůž zapíchnutý do medu "drží" dost dlouho, než se skácí.
Viskosita většiny látek silně závisí na teplotě, což platí pro vodu, i pro líh. Možná znáte, že kořalka vyndaná z mrazáku se do panáků nalévá jako olej. Teď už víte, čím to je, při teplotě -20°C je směs ethanolu s vodou dost vazká. Více se dozvíte v Tabulkách, kde jsou přesné hodnoty.
Rozcvička
Toto ještě není kvíz, toto je jen rozcvička, abyste si promazali mozkové závity kapalinou přiměřené vazkosti. Kvůlivá podobným kvizům jsem si musel přidat další třídu do stylů, což je věc, která odborníky zaujme, vy si jí ale ani nevšimnete :-)
Vedle rozcvičkové otázky je políčko, kde je skryto řešení. Stačí na toto prázdné políčko najet myší. V JESPRu vám to fungovat nebude, takže máte výhodu. Bez obav si rejděte myší kam chcete, k nechtěnému prozrazení u vás nemůže dojít.
1) hustota
2) viskosita
Jestli se vám na tom něco nezdá, svěřte se, ale je to tak. A teď už půjde do tuhého. Rozhodl jsem se, že občas polezu do zelí Andreje a trochu vás potrápím netriviální hádankou.
Fysikální hádanka!
Máme ocelovou kouli, která plave ve rtuti (už víme proč). Tato koule je přibližně do půlky ponořená v té rtuti. Čáru ponoru si na kouli nějak hypoteticky označíme, třeba ryskou.
Pak na rtuť začneme nalévat vodu. Tak dlouho, až je celá ocelová koule ponořená ve vodě. Co se stane s naší ryskou?
Ponoří se pod hladinu rtuti, zůstane stejná, nebo se ze rtuti víc vynoří?
Komentujte bez obav a nedejte na předchozí komentáře. Všechny tři varianty se dají poměrně přesvědčivě zdůvodnit, ale jen jedna je správná!
Enjoy!
Komentáře (27)
Varování:
Budu zde nechávat jen komentáře, které se mi líbí. Demokracie je sen. Nechte si o ní zdát :-)PS: v navodu od teplomeru se jistojiste pise ze mas vvetrat kdyz se ti rozbije, rtutove vypary jsou totiz uznavanou lahudkou vsech sebevrahu na urovni.
Jsem zvědav, jak moc je to blbě. :)
Ja se k tomu vyjadrim az zitra rano, pac musim mit ohled na uzivatelky, ktere si blozinek uzivaji z prace, takze jim to nebudu kazit :-)
(čítajte pozorne: nie na čele, nie pôvodne, nie z orkutu).
ryska je nakreslena v okmažiku rovnovážného stavu a je dána poměrem VISKOZITY rtuti a vzduchu (předpokládejme, že nad hladinou rtuti je vzduch, i když to nebylo výslovně uvedeno v zadání).
Ryska je vpodstatě výslednící tlaku, který půosbí (relativně) nízká viskozita vzduchu na vysokou viskozitu rtuti.
Neb voda má větší viskozitu než vzduch, "zatíží" více kouli, která se ponoří do vody. Toť můj názor a prosím Roje, aby mi napsal, jestli si to myslím správně, jinak neusnu :)
Johnny
Pravdu mají zastánci Archimédova zákona. :-) Která pravda to je? Rozeberem hned.
Musím zklamat Johnyho, jeho vymazlená dedukce je zcela chybná. Johny, doufam, ze usnes bez problemu :-)
Odpoveď: Ryska ze rtuti POVYLEZE!
Proc? Důkaz Archimedovym zakonem je ponekud vagni, proto si probereme exaktnejsi formy.
1. Myslenkovy experiment: Predctavme si, ze misto vody bychom nalili nejakou kapalinu, jejiz hustota je vetsi nez hustota oceli. V takovem pripade ta koule vyplave nahoru a ve rtuti nebude ponorena vubec. Je tedy logicke, ze nalitim cehokoliv, co bude hustsi nez VZDUCH, tu kouli ze rtuti mirne vynorime, cim hustsi kapalina, tim vice.
2. Exaktni fyzika: Vztlak neni nic jineho, nez vyslednice hydrostatického tlaku. Ten pusobi vsemi smery uvnitr kazde kapaliny v gravitacnim poli. V kadem bode ponoreneho telesa pusobi ve smeru kolmem k tecne rovine. Muzeme si to prectavit jako šipečky směřující do středu koule. Cim blize k hladine, tim jsou šipečky kratší, protoze hydrostaticky tlak je umerny hloubce. Delší šipečka (dole) přetlačí kratší šipečku a výsledek je síla, která táhne kouli vzhůru
Proti výsledné šipečce působí vlastní tíha koule. V našem případě je koule vytlačena nad hladinu rtuti a dosaženo rovnovážného stavu. Kole vyleze tak vysoko, az výška sloupce rtuti vytlačené koulí odpovídá váze koule. To je archimedův zákon.
Po nalití vody tato voda působí hydrostatickým tlakem na povrch koule i na HLADINU rtuti pod ní.
--!!-- Jelikoz hladina rtuti leží NÍŽE než vynořená polokoule, zvětší se tlak ve rtuti VÍCE, než tlak ve výšce vynořené polokoule. --!!--
Šipečky zespoda budou tedy zvětšeny VÍCE, než šipečky shora -> koule povyleze.
3. Řešení pomocí plošných integrálů a rozkladu tlakových sil přenechám matematickým fanatikům :-)
A propos, když jsme u těch hádanek, mrkněte k Havranovi:
http://hawran.bloguje.cz/11_tema.php?PHPSESSID=f383b9e68d1308ca8c0371ba39312493
Johnny
Vetsina je ho spracovana emulgaci na tzv. "pasťák", kdy se jeho viskozita zvysi, ale zato vydrzi nekolik let a nezcukernati.
Skladujeme ho zcela mimo jakekoliv kyanakrylaty :-)
Přidání komentáře...
Aktivní styl
