ipsace i tiskace

A právě proto, že pravidla této hry, které se někdy říká "šachy na ledě", jsou tak jednoduchá, zcela jsem si ji zamiloval a dokáži na ni fascinovaně zírat celé hodiny. K čemuž mi probíhající olympiáda dává dostatek příležitostí. Vychutnávat si pokrytí třemi televisními kanály v češtině je upravdu nevídaný luxus a konečně si připadám jako ve třetím tisíciletí. Až na jednu nepříjemnost, ale o tom jindy.

Jednoduché pravidlo: družstvo získává tolik bodů, kolik má kamenů umístěných blíž středu než soupeř. Kdo by to byl řekl, jak nekonečné množství herních variant, stylů a taktik se z toho vyvine? Že vůbec nepůjde o to, naflákat co nejvíce kamenů co nejblíže středu?

Stačí hodinku sledovat boje světové špičky, a uvídíte, že čím jednodušší pravidla, tím zajímavější je vlastní hra.

Možná právě proto nemám rád hry a sporty jako basseball, basket, házenou... Nejsem totiž schopný pochopit jejich pravidla nebo nejsem schopen rozeznat jejich dodržování. Vůbec nepoznám, jestli hráč s míčem uběhl dva kroky, nebo dva a půl kroku. Jestli vystřelil míč před dopadem do zakázaného prostoru nebo současně s ním. Moje rozeznávací schopnosti končí u hokejového ofsajdu, dál nejdu. Pravidla takto složitě zkonstruovaná považuji za nesmyslná.

Curling má kromě jednoduchých pravidel ještě další výhodu. Není zatím zkažen penězi. Na turnajích se občas stává, že hráč, který udělá chybu, které si nikdo nevšimne, ji dobrovolně přizná.

Některá curlingová košťata mají v sobě integrovánu nádobku na alkoholický nápoj :-) Hráči vítězného družstva platí po zápase drink hráčům poraženým. Prostě pohoda přímo olympijská. Před pár lety vyhrálo mistrovství světa družstvo s věkovým průměrem 53 let. Věkový rozdíl hráčů v jednom týmu bývá i přes 30 let. Sport pro každého.

Nejúžasnější hádanka, co znám.

Jednoduchý problém, jednoduché zadání a překvapivě jednoduché řešení. To je nejlepší hádanka, kterou znám. Lámal jsem si s ní hlavu přes týden a nevyřešil jsem ji. Našel jsem pouze vedlejší řešení, které vyplývalo z nejednoznačnosti původního zadání.

Vlastně znám jen asi 5 lidí, kteří to neznali a vyřešili. Jedna z nich byla žena. Nikdo to nevyřešil za kratší dobu než 24 hodin. Takže jestli vás nebaví olympiáda a nemáte co číst na svých oblíbených blozích, nemusíte se nudit. Můžete celý si týden kreslit pravdivostní tabulky, když vám to usnadní řešení.

Pokud to znáte, neprozrazujte to! Já budu vaše komentáře sledovat a když to někdo prozradí, updatuju spot, abych vás na to upozornil a vy ty komentáře nečetli. Je to fakt pro fajnšmekry a už nikdy na tomto blogu nic lepšího nenajdete. Ale jestli se do toho pustíte a chcete jen tak naznačovat, klidně. Bude to zábava. Jdem na to.

Update: Řešení je v komentáři č.20.

Zadání

Turista se dostal na ostrov. Ví, že na ostrově žijí dva druhy lidí. Jedni stále a bez výjimky mluví pravdu, druzí stále a bez výjimky lžou. Pouhým pohledem je nelze nijak rozlišit a sami se za žádný "druh lidí" nepovažujou.

Náš turista se dostane na cestu. Ví, že cesta vede jedním směrem do vesnice, druhým směrem kamsi jinam, tedy ne do vesnice. Potká jednoho člověka. Jakou jedinou otázku mu má položit, aby zjistil, kudy do vesnice?

Otázka smí být pouze jedna. Žádné předchozí hovory nesmí být vedeny. Počasí ani reliéf terénu nejsou pro řešení poctatné.

Nemusíte pospíchat. Do konce olympiády času dost. Enjoy!