Moje auto má poměrně velká okna. Půdorys jejich plochy je skoro 2 m2. Sluneční záření jimi procpe dovnitř vozu skoro 2.5 kW tepla. Další teplo proniká od vařícího motoru. Dohromady to tvoří biotop vysoké účinnosti.
Účinkům vražedného biotopu je vymyšleno bránit se pomocí čudlíku. Pokud se čudlík stiskne, biotop pozbývá účinnosti a vozem se rozhostí lahodná kosa. Včera se však věci vyvíjely nečekaným směrem.
Jeda vedrem, jako obvykle jsem aktivoval čudlík, aniž by moje tepová frekvence šlápla nad obvyklou mez. V takových případech se z funítek velice rychle vyfičí zima. Až to někdy úplně zakouří z těch funítek. Dnes se ovšem nedělo nic. Vedroměr venkovního vzduchu vzdychal. O půl dvanácté ráno už bylo přes třicet.
Chvíli jsem čudlík jemně dráždil v naději, že rouchání ustane. Neustalo, taxem čudlíkem lomcoval silněji. Poté jsem pochopil, že situace došla do stádia porouchání a že bude nutné volat doktora, jinak klimaxu nedosáhnu.
Doktor mi řekl, že mám asi porouchanou klimakterisaci a že je to nejspíš tím, že v ní mám málo klimaktéria. Že vnímám nedostatek klimaktéria.
A objednal mě na příští týden. Teplota venku i uvnitř hrozivě rostla.
Měl jsem nějaké vyřizování na Vysočině a musel jsem stihnout v Prase fotbal. Vlastně dva fotbaly naráz. Za tím účelem jsem se rozhodl koupit si (na Vysočině) další televisi. Jednak jsem zjistil, že malé televise už se dají sehnat za dva litry, jednak je to za jednu koncesi. Velké televise dnes může kupovat jen šílenec, protože až vypnou analog, všechna mizérie DVB-T bude na velkých televisích ještě zřetelnější než na malých. Přitom zobrazovací schopnosti i té nejmizernější televise z Lidlu vysoce přesahují možnosti DVB-T.
Televisi jsem naložil na sedadlo a po hrůzyplné cestě po D1 a ucpané magistrále jsem stihl fotbal. Avšak zrada přišla vzápětí. Nevím, jestli televise rouchala u dodavatele nebo až v autě, každopádně byla porouchaná. Musel jsem oba fotbaly sledovat pomocí přepínání programů na dálkovíčku. Fuj, technika minulého století.
Ale tím pádem vyvstala nutnost nové jízdy s televisí na Vysočinu po dálnici bez klimakterisace. Což při pohledu na křivky klitorysu, stoupající do závratných výšek, připomínalo rozechvění panice před zkouškou z anatomie genitálu.
K výměně bedny došlo celkem bez problémů a já se vydal opět stíhat fotbal, tentokrát přes Polabí. Od přijatelných 33°C u Havl.Brodu to vylezlo až na stabilních 36°C v celém Polabí, ale extrém, byl, kde jinde, v prokleté Chrudimi, celých 37°C! Jak já tuhle díru nesnáším.... Proč Oradure? Proč Hirošima? Proč Lidice, Ležáky? Proč ne Chrudim?
Průměrná rychlost v té díře je asi 2km/h. A ten kolaps si místní vytvářejí uměle pomocí kruhových objezdů a dalších vychytávek, které tam dřív nebyly a dalo se tam projet normálně, jako v každém normálním městě... Ale po přechodu tam šla doručovatelka, která měla dva poštěváčky. Přes rameno.
Aspoň že nová televiska zatím nerouchala. Nepřišel jsem ani o úvodní pisk, ani o následné pisky stydké. A moji Sloníci vyhráli!