Co bych dělal, kdybych byl vysoký český vládní činitel, dopouštějící se zločinů a zametající za sebou stopy?
Modlil bych se, abych vyhrál volby. A kdybych je nevyhrál? Snažil bych se získat čas. Snažil bych se nastolit situaci, ve které bych mohl nějak kontrolovat a ovlivňovat případné vyšetřování. Nejlépe tak, že bych se na vládě aspoň spolupodílel. A když by se to nepovedlo, snažil bych se nějak zařídit, aby vládu převzal plně pod kontrolu někdo, kdo má též máslo na hlavě. A s tímto partnerem bychom se postarali o to, aby se všechna másla ze všech hlav bezpečně odklidila.
Vybral bych si partnera, který již na podobnou dohodu o zpracování másel jednou přistoupil. Tenkrát se to jmenovalo opoziční smlouva, ale já bych nebyl tak hloupý, abych toto sousloví vypustil byť jen v duchu z úst.
Za žádnou cenu bych nepřipustil, aby se do vlády dostali zelení. Věděl bych dobře, že díky tomu, že jsou noví a plni elánu, značně by mi zkomplikovali zametání stop. Kromě toho by pro mě byl nebezpečný i nesporný fakt, že si ještě objektivně nemohli žádné máslo na hlavu napatlat a proto by bylo velmi těžké s nimi přistupovat na kompromisy.
O program by mi v žádném případě nešlo, vždyť lidovci a zelení jsou považováni za "levici". Přesto bych dal přednost vládě "čisté pravice", před "levicovějším středem". A než by si tohoto rozporu někdo všiml, začal bych mít plnou hubu (kromě pěny) i nepřekonatelných programových výhrad.
Tak tohle bych dělal. Vy ne? Přece nejste hloupější než Jirka?
Co bych dělal, kdybych byl jeden z mála rozumných obyvatel Israele?
Nevěřil bych masívnímu vymývaní mozků, že Hizballáh a Hamás jsou teroristické organisace nemající podporu obyvatelstva. Propustil bych nepřátelské válečné zajatce, držené desítky let, výměnou za své válečné zajatce, držené pár dní, abych dokázal, že politika férového jednání ma šanci na úspěch i v této průšvihové oblasti.
Spočítal bych si, že obyvatelstvo podporuje ty organisace, které dokážou formulovat a prosazovat skrytá i zjevná přání tohoto obyvatelstva. Pochopil bych bych, že vyměnit obyvatelstvo nejde. Že výměna obyvatelstva se cizími slovy řekne "genocida", "holocaust", "ethnické čistky"...
Že kdysi dávno tuto výměnu obyvatelstva zkoušel kdosi i na mém národu. A vzpomněl bych si, jak skončil...
Co bych dělal, kdybych byl bohatý Arab za vodou?
Komunikoval bych s obětmi agrese, díval bych se na televisi. Nikoliv jen na CNN, což je obdoba populárního Rádia Jerevan.
Viděl bych 350 mrtvých nevinných civilistů. Viděl bych města srovnaná se zemí jako Varšavské ghetto. Viděl bych zničenou krásnou zemi. Viděl bych milion lidí vyhnaných z domova, kteří se nebudou mít kam vrátit. Viděl bych presidenta země, která okupuje Irák, jak blábolí cosi o "právu bránit se".
Začal bych přemýšlet i o tom, zda "právo bránit se" nemají náhodou také ti vyvražďovaní nešťastníci, mí bratři.
Okamžitě bych věděl, co se svým bohatstvím udělám, v souladu se svou vírou bych se s těmi nešťastníky rozdělil. Viděl bych jedinou organisaci, která je schopna se zlu postavit. Která ty peníze použije nejlépe, jak je možné. Adresát mých peněz by byl Hizballáh.
Co bych dělal, kdyby mi okupační vojska zavraždila rodiče, sestru, milenku, buldozerem srovnala náš dům, zničila firmu mého zaměstnavatele? Moje šance najít si práci a vůbec nějaký smysl života by se rovnala šanci Etiopie vyhrát hokejové MS?
Nejdřív bych jen házel kameny. Pak by mě asi přestal bavit život. Cítil bych jedinou emoci, pojmenovatelnou slovem, že i slovo Nasralláh je mírumilovným pohlazením. Už bych neměl co ztratit, zbýval by mi jen poslední úkol.
Věděl bych, ke komu jít, jak z toho pekla uniknout. ONI by mě naučili už jen ve správnou chvíli zmáčknout knoflík. Věděl bych, že nebudu cítit žádnou bolest....
Tři.. dva... jedna...
...následující část octavce byla ohořelá.
Takže se nás to ani v nejmenším netýká!