ipsace i tiskace

Nejdřív jsme chvíli mlčeli. Pak jsem si všiml té oblohy, a řekl napůl pro sebe, že si to musím vyfotit. Což nebylo tak jednoduché. Možná jste si toho nevšimli, ale naše vlast je obetřena blabučinou. Milióny kilometrů drátů pečlivě obestírají každičký hektar. Najít místo, kde se otevře široký bezdrátový pohled, dá docela fušku.

Užuž se zdálo, že nebeský úkaz prošvihnu, ale po pětiminutové jizdě se konečně mezírka v drátech našla. Vyběhl jsem na vyvýšené místo za silnicí a fotil. Stopař na to koukal trochu nevěřícně a pak se mě zeptal, jestli nejsu "ňákej fotograf". Řekl jsem, že ne, že mě to jen tak baví. A on se rozpovídal.

Dělá prý gigola. Toto zaměstnání je odmalička i mým snem, ale bohužel mě do něj nevzali. Písemné zkoušky dopadly dobře, ale u ústních mě zkoušející udusila.

Když jsem se takto nahlas roztesknil, vyvedl mě z omylu. On dělá gigola buznám! Je jich daleko víc a líp platěj.
- To máš stejně dobrý, užiješ si a ještě dostaneš zaplaceno.
- Nic si neužiju, já jsem heterák. Proto beru daleko víc, než kdybych byl buzík. Buzny letěj na heteráky daleko víc.
- A to ti nevadí píchání s chlapem?
- Většinou mi ho jenom vykouřej, když mě chtějí i mr..t, řeknu si i o patnáct. Za ty prachy to stojí. Ty bys nemohl dělat tohle, já bych zas nemohl vstávat do práce. Táta mě málem zabil, když zjistil, že vydělávám víc než on. Je podnikatel.

Dozvěděl jsem se celou řadu zajímavých informací. Že mu sebrali papíry za chlast. Že už byl několikrát soudně trestaný. Že když dostane trest veřejných prací, zaplatí nějakému důchodci, aby to za něj udělal. Ale nejzajímavější byly podrobnosti z jeho "práce".

Zásadně používá gumu, i když by klienti rádi připlatili za "bez". S těma, co choděj "za litr", si nemá co říci a v poctatě spolu ani nepřijdou do kontaktu. Má potvrzení o bezinfekčnosti. Umí německy, anglicky a trochu francouzsky, několikrát za rok jezdí do těchto zemí za lepším výdělkem. Svým rodičům i své přítelkyni neříká, co dělá, přítelkyně dokonce, zdá se, nemá o ničem tušení. Prostě jezdí pracovat a vozí za to spoustu peněz. V Americe nikdy nebyl, ale má tam bohatého přítele, který ho platonicky miluje a kdykoliv přijede, vozí mu peníze.

Zeptal jsem se ho, kolik mu je:
- Dvaadvacet.
- Vypadáš na míň!
- Já mám dětský tělo :-)) A vo tom to je :-)

Jeho chladná otevřenost byla fascinující. Jak cynicky popisoval, že kunčofti chtějí mít dojem, že to dělá "z lásky". A on jim vyhoví. Proč ne, když má prachy už předem domluveny nebo i zinkasovány?

- A dá velkou práci sehnat klienta?
- Vůbec ne.
- A jak to na tobě poznají?
- Když přijde kluk jako já do buzibaru, je všem jasný, o co gou.

Když jsme dojeli do Prahy, přectavil se mi a pozval mě do jednoho baru na panáka. Nemohl jsem, papíry mám jen jedny, tak jsme se rozloučili. Ale rozhodně jsem se dozvěděl spoustu zajímavých informací, a ty já rád.

Stop je báječná věc. A spot o stopu taky. :-)