Mám ve zvyku neustále něco poslouchat. Když není v TV žádný sport, je to obvykle Český rozhlas. Ve všech místnostech něco hraje. Pochopitelně ve všech to samé. Aspoň donedávna to fungovalo.
Ovšem Český rozhlas se teď všemožně snaží, abych ho nemohl poslouchat. Když totiž pustím rádio v obýváku a v kuchyni, hraje v obýváku program o 2(dvě!) sekundy dříve než v kuchyni. Je to taková pěkná efektní ozvěna. Poslouchat to vydržíte minutu, maximálně dvě.
Příčinou tohoto efektu je, že do obývákové věže přivádím signál z kabelovky UPC, kdežto receiver v kuchyni hraje signál z éteru, neboli z vysílače Praha Žižkov.
Paradoxní je, že z Vinohrad k vysílači do Mahlerových sadů je to co by kamenem dohodil, přesto je signál o ty dvě sekundy zpožděn oproti UPC, které to má do Závišovy o nějaký ten blok dál.
Jediné positivum na tomto šlendriánu je to, že když mi nějaké slůvko unikne, mám šanci si ho poslechnout znovu, pokud to stihnu do dvou sekund.
Vinu můžeme hodit na UPC, pokud připustíme, že tam umějí předpovídat budoucnost. Pokud jsme realisti, víme své. V instiuci, kde neuplyne den vysílání bez kiksu v podobě špatné znělky, nerozjetého záznamu nebo jinglu, nemůžeme čekat, že se budou zabývat nějakou kompensací přenosového zpoždění. Prkotina, na to není čas! Důležitější je přece rozeslat platícím posluchačům výhrůžné dopisy, že mají platit.
A který z těch údajně přesných časů, lišících se o dvě vteřiny, je opravdu přesný? Kdo ví... další služba, kterou Český rozhlas pohřbil.