ipsace i tiskace

Minule jsem vám slíbil, že se dostaneme k patlání barev na paletě... Nevěřte chlapům! Kecaj. Ale je to pro vaše dobro, milé uživatelky. Protože ještě před tím musíte dokonale pochopit, co vám teď předložim. A sice bílou barvu a spektrum.

Jak jsme si již řekli, bílou vnímáme tehdy, když podráždění všech tří čípků v oku je stejné. Způsobů, jak dosáhnout tohoto (vždy stejného) podráždění, je více, ale dobře víte samy, že je zde veliký rozdíl v závislosti na tom, co (nebo kdo) je příčinou vzruchů.

Bílá složená ze dvou monochromatických paprsků

Jeden extrémní případ jsme si minule ukázali a namalovali. Jedná se o mísení dvou doplňkových spektrálních barev. Dvě barvy, tedy pouhé dva paprsky. Na minulém grafu jsem jako příklad uvedl modrou a oranžovou, tedy dva paprsky o vlnových délkách 490nm a 600nm. Tuto situaci můžeme graficky znázornit jako dvě spektrální čáry.

Takže první příklad bílého spektra vidíme na prvním grafu. Potřebujeme minimálně dva paprsky, dva druhy fotonů.

Bílé denní světlo
 
  obsahuje všechny barvy spojitě.
Žádná barva nechybí a může se od jakéhokoliv předmětu odrazit do oka.

Teď přejděme k opačnému extrému. Je jím denní světlo. Sluneční záření obsahuje prakticky nekonečné množství fotonů všech různých energií. Nelze je spočítat, lze je však statisticky rozdělit. V našem grafu spektra tomu odpovídá plná plocha bez mezer. Žádná hodnota energie není vynechána, zastoupení všech vlnových délek je spojité a rovnoměrné. I tak může vypadat spektrum bílé barvy. Přestože se jedná o úplně jiný druh světla, v mozku působí stejný barevný vjem.

Prvnímu případu říkáme čárové spektrum, druhému spojité spektrum.

Čárové spektrum

je charakteristické pro světelné zdroje, které září pomocí přeskoků elektronů mezi energetickými hladinami. Například lasery, výbojky, zářivky, LEDky, luminofory, chemoluminiscence, studené světelné zdroje. Energie fotonů přesně odpovídá rozdílu energetických hladin elektronů, které foton vyzářily.

Spojité spektrum

vyzařují všechny tepelné zdroje, tedy žárovky, hvězdy, Slunce. Ideálně se tomu říká "záření absolutně černého tělesa". Fotony vznikají na základě chaotického tepelného pohybu, proto má každý jinou energii.

A teď si přectavte, že bychom si pořídili lampy, které by svítily tím prvním druhem "bílého" světla z modré a oranžové. A posvítili bychom si na něco zeleného.
Abychom viděli zelenou, museli bychom podráždit čípek Y více, než ostatní dva čípky. Avšak ani modrý, ani oranžový paprsek to kloudně nesvedou, jejich mísením vznikne bílá, tedy zelený předmět nemá při tomto osvětlení jak dokázat, že je zelený. Místo zeleného listu uvidíme list tmavošedý. Z toho vyplývá, že čárové spektrum se nehodí k osvětlení, protože zkresluje barvy.

A proto, milé uživatelky, až si půjdete koupit róbu, podívejte se, čím je osvětlen váš oblíbený módní salón. Mohlo by se stát, že vyjdete na denní světlo a budete vypadat úplně jinak.

Samozřejmě, pokud kupujete oděv, který hodláte použivat při zářivkovém osvětlení, vybírejte zase pod zařivkami. Háček je v tom, že každá zářivka svítí trochu jinak, i když moderní zdroje se snaží mít spektrum co nejméně čárovitého charakteru. Alespoň je tam těch čar co nejvíc. Ale dennímu světlu se to nikdy nevyrovná.

Barevná teplota

Jak jsme si řekli, spojité spektrum odpovídá záření absolutně černého tělesa.Čím má toto těleso vyšší teplotu, tím vyšší je energie vyzářených fotonů. Vyšší energii mají fotony modré, nižší mají červené. Teplota vlákna žárovky je nízká (3000K), proto žárovka svítí oranžově ve srovnání se sluncem.

Vyšší barevná teplota – namodralé světlo.

Nižší barevná teplota – žárovka. Žluté až červené světlo.

Naprotitomu teplota některých hvězd je mnohem vyšší než Slunce, proto svítí namodralým světlem. Například teď v zimě vidíme na jihu Sírius, nejjasnější hvězdu oblohy, kterou bezpečně poznáte i podle modré barvy.

Je-li spektrum spojité, mozek se na změnu barevné teploty velmi dobře adaptuje a zkoriguje i vnímání barev. Avšak při osvětlení s nižší barevnou teplotou se červené předměty jeví jako světlejší, modré jako tmavší. Při osvětlení s vyšší barevnou teplotou je tomu naopak.

Barevnou teplotu osvětlení lze upravit filtry. Například umístíme-li před obyčejnou žárovku v reflektoru modrý filtr, dosáhneme tím teplotu barvy shodnou s denním světlem. Zaplatíme za to ztrátou energie, světlo bude sice více do modra, ale bude ho méně. A tím se konečně dostáváme ke kýženému subtraktivnímu mísení barev, ale necháme si to na příště. Teď je důležité, že jsme si ukázali, že to, co se jeví jako jedna barva, může mít ve skutečnosti nekonečně mnoho různých spektrálních průběhů. Okem to na první pohled nepoznáte, ale důsledky se mohou projevit překvapivě.

Teď si, vyzbrojeny nejmodernějšími vědeckými poznatky, můžete jít vybrat ten svetřík. Ať vám sluší a sousedky zavidějí! Enjoy! :-)

Barevný miniseriál