ipsace i tiskace

Šaliny dnes jezdí tak zvláštně potichu. Je to krásný příklad toho, že čerstvý sníh má výbornou zvukovou pohltivost. Vylezte Pražáci ven a přesvěčte se.

Kvalitně zasněžený Karlův most je situace, která se zažije zhruba stejně často, jako povodně. Ty tisícileté, čili tak jednou za pět let. Což mě donutilo vstát od vašich blogů a vyrazit do blizzardu. Na prsou jsem měl velkou vybouleninu na bundě. Její vnitřek byl tvořen foťákem. Vždycky jsem ho bleskově vytasil, zacílil a rychle schoval, aby sněhová vrstva na objektivu zůstala aspoň průsvitná.

Zábavné bylo, že podobně postižených bláznů pobíhalo po Karlově mostě opravdu hodně. Riskovali zničení foťáků, protože prostě... to vidíte asi, že? ;-)

Foťák to kupodivu přežil, fotograf také, i když bylo to o prsa.

Je to jen závdavek, teď musím opět do kalamity, víc fotek ještě dodám. Nebo si rychle udělejte svoje, nejlíp hned po té jak přestane ta chumelenice. U vás je určitě taky krásně.

Enjoy!