Od dob, kdy jsme se trhli od Rakouska, šlo to s našim alpským lyžováním po rovině. Pár smělých si občas trouflo i závodit, ale až na výjimky jsme považovali za úspěch, pokud naši representanti dokázali sjet celý kopec. V televisi jsme to sledovali jako víceméně exotický sport. Tato éra definitivně skončila včera v devět večer.
Odborníci už sice připouštěli, že poslední úspěchy Šárky Záhrobské nejsou dílem náhody, ale plodem nekompromisního přístupu a tvrdé práce. Ale mistrovství světa se jede jednou za dva roky a takové závody rozhoduje psychika. A Šárka je mladá, unese tu odpovědnost?
Ale dokázala to. Máme mistryni světa ve slalomu! Zázraky se dějí! Už nic nebude jako dřív. Švédské Åre se sklonilo před krásnou dívkou z české kotliny.
Pochopitelně jsem to nadšeně sledoval na ČT2. Už velmi zajímavý byl zážitek, že čas nejlepší je u českého jména a drží tam a drží. Dříve tam vydržel obvykle do dojezdu následujícího závodníka :-)
Pak přišla ta famosní jizda, kde Šárka v horním úseku ztrácela. Perfektní graciosní jízdou ve druhé půli, skoro baletem, protančila naše šampiónka do cíle. Porazila neporazitelnou Schildovou i legendární Pärsonovou.
Zajímavý byl i televisní rozhovor. Z Šárky přímo vyzařuje cílevědomost a vůle, jinde nevídaná. Určitě tímto zlatem neřekla poslední slovo. Byl to včera krásný zážitek, díky Šárko!