Namísto souvislého vyprávění, kde jsme si dali hamburgra a co mají vytištěno Švédové na toaletním papíru, soustředím se pouze na nepoctatné postřehy.
Ještě před nějakými pěti lety existovalo východní Německo. Poznalo se podle dálnic stavěných Hitlerem, každodenních zácp všude, zcela zavádějícího dopravního značení, kočičích hlav na nekonečných průtazích Drážďan.
Tomu je teď konec. Od českých hranic až po baltské pobřežní město Strahlsund jsme neučinili ani jedno nedobrovolné zastavení vozidla. Berlín jsme objeli východně a po renovované dálnici frčeli plnou rychlostí dál. Provoz byl zcela plynulý, značení perfektní, mapu jsme neměli a nepotřebovali.
Ještě jedna zajímavá věc. Cestou tam zuřila nad střední Evropou vánice. V Českém Středohoří se jelo krokem, na nové dálnici z Ústí byla sněhová vrstva a všichni jeli tak padesátkou. Na silničáře jsme se nezlobili, víme, že jsou dobří a některé situace se zvládnout nedají. Leč, jakmile jsme přejeli čáru, sníh z dálnice zmizel a oba pruhy byly perfektně čisté a jen mokré, i když počasí bylo stále stejné až k Berlínu.
Fysikální vysvětlení pro tento úkaz nemám. Kdybych byl skeptik, řekl bych si, že to prostě nejde a že nejspíš sám sobě lžu. Skeptik nejsem a proto si positivně myslím, že němečtí silničáři jsou holt nějak šikovnější, než ti naši. A to řádově.
Pro úplnost dodám, že cesta autem Z Prahy do Stockholmu trvá ne moc rychlou jízdou něco málo přes 20 hodin, včetně trajektu.
S velkým náskokem se jedná o nejimposantnější hokejovou halu v Evropě. Vždyť by se do ní bez problémů schovala petřínská rozhledna. Když jsem ji viděl poprvé zevnitř, zatočila se mi z té kopule hlava a málem jsem padl naznak.
U nás má vinou Sazky každý dojem, že hala ve Vysočanech je něčím výjimečná, že má nějakou unikátní konstrukci střechy a podobně. Podívejte se na obrázky Globenu. Pořád si to s tou střechou myslíte?
Šaška Arena je vyjímečná leda tím, že má dvě patra (ze čtyř) okolo celého obvodu zabraná VIP, kam se normální člověk nedostane a která zejí prázdnotou. A taky tím, že je nejdrážší na světě a celkově je to obrovský finanční průšvih.
Rozdíl je i v bezprostředním okolí hal. Okolo Šaška areny je hnusný plot, nepřístupné území, neútulno. Globen je integrován do komplexu nové výstavby, kterému se říká Globen City. Jsou zde obchody, restaurace, kanceláře i byty. Můžete nakupovat a bavit se jen tak ve svetru, i když venku fičí a je třeskutý mráz. Parkoviště je celé v podzemí.
Kdysi dávno se Švédům potopila admirálská loď. Tři sta let ležela ve vodě, která má přesně tu správnou slanost, aby se v ní dubové dřevo nerozpadlo ani po tak dlouhé době. V padesátých letech ji našli a vylovili z moře na břeh. Zakonservovali ji a okolo ní postavili barák – museum.
Do musea jsme zašli v pátek, kdy byl volný den. Jeden z naší výpravy (kamarád A) se už v autobuse těšil, až tam budeme. Chtělo se mu totiž intensivně na záchod. Dokonce nás nutil ke vchodu skoro běžet, i když v jeho podání se jednalo spíš o prkennou chůzi. Koupili jsme lístky a jeho první otázka na paní za přepážkou byla po záchodech.
Paní bez mrknutí oka projevila úžasnou dávku švédského humoru, protože mu s politováním oznámila, že "zde žádné toalety nejsou". Celých deset vteřin se kochala spolu s námi pohledem na jeho zoufalý výraz. Pak však hru zkazila a ukázala za roh chodby....
Vasa mě příjemně překvapila. Museum není pojato jako nějaké oslava hrdinství švédského národa, ale jako věcný technický popis tehdejčího válečného námořnictva. A je to mimořádně zajímavé. Dozvěděl jsem se, že stěžeň lodi není napevno zasazen do trupu, ale že ho ve správné poloze drží svazky mohutných lan. Celé lanoví je nedílnou součástí konstrukce lodi. Byli to machři, ti konstruktéři...
Okolo celé lodi je několik pater ochozů, odkud si můžete prohlídnout trup z různých míst. Škoda jen, že je tam taková tma. Museum nemá okna, snad kvůli tomu, aby sluneční světlo nenarušovalo dřevo. Malé kompaktní foťáčky nechte doma, budou vám k ničemu.
Dovnitř lodi přístup není, ale okolo jsou vybudovány modely kajut a podpalubí ve skutečné velikosti, které si můžete projít. Řeknu vám, být vojenským námořníkem nebyla žádná rekreace. Být současným bloggerem je mnohem příjemnější.
Protože originál lodi se zachoval bez stěžňů a plachtoví, postavili vedle i model 1:10 jako věrnou rekonstrukci se všim všudy. Loď se řídila postavením plachet, kormidlo vzadu sloužilo jen k vyvažování momentu. I z obrázků je mírně patrné, že švédské lodi byly stavěny trochu jinak, než lodě západoevropské. Zajeďte si do Vasy, uvidíte. Je to na ostrově Djurgarden.
Pořád přemýšlím o tom, jak se Švédové nijak nebijou v prsa ve stylu "podívejte, jak jsme byli slavní a dobří". Mám na to takovou teorii: Je to tím, že prostě byli a jsou dobří. Nikdy nikomu nepodléhali, svou zemi si dokázali ubránit. Nemají žádný komplex, jen zdravé, ale neokázalé sebevědomí.
To sebevědomí se projevuje právě k přístupu ke svým pamětihodnostem, historii, pomíkům. Méně národoveckých žvástů, víc věcnosti a faktů. Opačný přístup vidíme v mnoha zemích, Čechy a zejména Slováky nevyjímaje :-)
Kamarád A mě naučil další super anglickou frázi. Od minula už umím I love you. Teď k tomu přibyla další: It itself! Nevím, co to znamená, ale řekl mi, že to mám použít kdykoliv se mě někdo bude ptát na zdemolované zařízení hotelového pokoje a vrstvu střepů od lahví. Funguje to!