ipsace i tiskace

Tak, milé uživatelky, víc vám k perexu nepovím, protože psát o perexu někam jinam, než do perexu by bylo házením šlichty perlorodkám. Mám jen několik kusých příběhů, perex nepotřebujících.

Příběh první

Aneb když dva dělají totéž...

Podařilo se mi ztratit víčko od chladiče. To víčko je taková maličkost, že bych si toho ani nevšiml, no bóže...
Zato jsem si všiml, že mi stoupá teplota. Ubral jsem plyn a ona stoupala dál. Zastavil jsem, otevřel kapotu a uzřel, že voda se vycejprala po celém motoru. Čili motor byl v pořádku, tam bylo vody dost, ale falíroval v tom chladič, kde nebyla voda žádná.

Zastavil, vodu na pumpě dolil, zející otvor ucpal dovednou konstrukcí z igelitky, víčka od zavařovačky a provázku. Pověšen (aerodynamicky) za kamion dojel (se spotřebou 3l/100km) do Prahy xervisu Tojoty. Značkovému, protože jsem potřeboval mít jistotu, že to víčko seženu.

Víčko neměli, ale byli tak hodní, že ho objednali a prý ho budu mít v pondělí. Cena sedm stovek českých.

Jenže já jsem potřeboval jezdit hned. Vygůglil jsem slova "vrakoviště Toyota" a klikl na druhý odkaz. Zavolal na číslo. Víčko měli, ale otvíračka jen do pěti. A já chtěl vidět čtvrtfinále RUS-CZE celé. Pokusil jsem se je ukecat, ať na mě počkají.

Počkali, ale byla o něco větší zácpa, než jsem čekal, takž pán si se mnou domluvil schůzku na benzínce na půli cesty, abychom ušetřili čas. Podařilo se nám se na určením místě sejít. A nastává finále:

Pán víčko měl, pasovalo, moje konstrukce z provázku a igelitky ho okouzlila. Řekl si za víčko jednu stokorunu českou, přidal mi se smíchem ještě druhé víčko, protože počítal s tím, že to první brzo ztratím zase. A se slovy "poskytujeme dokonalé služby" mi dolil do chladiče nemrznoucí směs. Vše v ceně.

Vrakoviště Hradešín, ale asi jsem vám to neměl prozrazovat, aby nezpychli :-)

Příběh druhý

Cestou na schůzku s pánem jsem jel v koloně za autem, které mělo na sobě velký nápis Počesta. V první chvíli jsem si myslel, že jde o organisaci za žádnou cenu nesesmilnivších uživatelek, ale nezkrácený název firmy byl ještě vtipnější:

Poslední česká stavební sro. Tleskám. Jako malý bonus mi dochází i to, že slovo "poslední" je v abecedě těsně před slovem "první". :-)

Příběh třetí

Skoro celý život jsem obdivoval Českou televisi, že důsledně ignorovala šaškárnu s názvem Velká cena Ojrovise. Letos tato počestnost skončila.

Skoro celý život jsem obdivoval Kabáty, že by do této šaškárny nešli, že jich tato soutěž není hodna. Letos tato počestnost skončila.

Před chvílí vyhlásili jakési výsledky, z nichž vyplynulo, že Kabáti nepostoupili. Je to logické, neb tato šaškárna není Kabátů hodna. Doufám, že si z toho vezme ponaučení ČT i ti Kabáti a příští rok tuto šaškárnu neuvidím ani v TV, ani v Šaška aréně.

Enjoy!