ipsace i tiskace
roj.bloguje.czesky!
5.10.2007
Tajemný moment hybnosti
Pro některé je to tajemné, pro některé triviální. Aniž bych vás, moje uživatelky, chtěl podceňovat, tipuji, tě těch prvních bude řádově více. Po přečtení tomu bude naopak.
A víte co? Začneme kvízem, zdánlivě lehkým.
Mějme dvě kola. Jedno bude prstencového tvaru, tedy jakási obruč, přectavme si ji jako pneumatiku bez disku. Druhé kolo bude plné, stejně tlusté po obvodu i u středu. Podívejme se na ně na obrázku
Obě kola mohou mít přibližně stejnou hmotnost, i když na hmotnosti kol v daném experimentu nezáleží.
Teď ta kola vezmeme a současně uvedeme do pohybu tak, aby se valila stejnou rychlostí vedle sebe po vodorovné podložce. A pak jim do cesty nastražíme nakloněnou rovinu, takže kola setrvačností pojedou nahoru, dokud nedosáhnou maximální výšky. Viz další obrázek.
A nyní přichází otázka, vyberte si správnou odpověď vlevo a po najetí myši nad políčko s nápisem "řešení" se objeví odpověď.
Jak vysoko vyjedou kola?
a) Plné kolo vyjede výše než obruč
b) Obruč vyjede výše než plné kolo
c) Obě kola vyjedou přesně stejně vysoko
a) Plné kolo vyjede výše než obruč
b) Obruč vyjede výše než plné kolo
c) Obě kola vyjedou přesně stejně vysoko
b) Prstenec (obruč) vyjede až o třetinu výše než plné kolo
Zdá se vám to divné? Neuvěřitelné? Proti zdravému rozumu? Tím jen dokazujete, že jsem se v perexu nemýlil. Vyzkoušejte si pokus v reálu.
Příčinou tohoto zdánlivého paradoxu je totiž právě ta tajemná a často opomíjená věc, která ovšem patří k základním veličinám našeho vesmíru:
Moment hybnosti (točivost)
- Hybnost (p)
- hmotného bodu (nebo tělesa) je dána součinem rychlosti a hmotnosti tohoto bodu (nebo tělesa)p = m * v
Pravděpodobně jste všechny už slyšely o relativitě. Vite, že těleso přímočaře se pohybující nelze žádným způsobem odlišit od tělesa, které se nachází "v klidu". Že tedy u dvou těles, které se vůči sobě rovnoměrně pohybují, nelze principiálně určit, které "stojí" a které "jede". Že pohyb je relativní. Co už učebnice většinou nedodávají, je to, že to platí pouze pro posuvný (translační) pohyb.
U rotace je tomu zcela jinak. Na tělese, které rotuje, se fysikální zákony projevují jinak, než na nerotujícím tělese. Vždy to lze jednoznačně určit, bez ohledu na to, zdali se pozorovatel nachází na tomtéž tělese nebo jinde. Rychlost rotace lze vždy přesně změřit. Rotace je absolutní veličina v celém vesmíru.
- Coriolisova síla
- Na rotujícím tělese se přímočarý pohyb projevuje tak, že jde "do zatáčky" vzhledem k soustavě spojené s rotujícím tělesem. Má zásadní vliv pro utváření pozemského počasí. Podrobněji Wikipedia
Jako zářný příklad toho, že na rotujícím tělese platí jiné zákony, se uvádí pouťová lochneska. Uprostřed bývá koš, do kterého se pasažéři snaží trefit míčem. Komu se to podaří, vyhrává třeba další jízdu. Úkol, který je v klidu jednoduchý, ze vlivem působení tzv. Coriolisovy síly, stává bez trainingu téměř nemožný.
Jiným příkladem rotujícího tělesa je matička Země. Jelikož je rotace poměrně pomalá, v běžném životě se téměř neprojevuje. Ovšem rotace má zcela zásadní vliv na pohyb vzduchových hmot, čili na počasí a podnebí. Kdyby Země nerotovala, vypadalo by klima úplně, úplně jinak.
- Moment hybnosti (L)
- hmotného bodu je dán vektorovým součinem hybnosti (p) a vzdálenosti ® od osy otáčeníL = p * rwikipedie
To, co udržuje pohybující tělesa pohybovat se věčně, je u posuvného hybnost. U rotačního pohybu se o totéž stará moment hybnosti. V češtině existuje ještě méně používaný, ale výstižný název točivost. Čím se těleso otáčí rychleji, tím má větší točivost, neboli moment hybnosti. Ale také čím má větší průměr, to je důležitá věc! Ve vzorci totiž máme násobeni.
Řečeno názorně: pokud máme dvě tělesa, které se otáčí stejně rychle, pak větší točivost má to, které má větší průměr. A ještě něco. Disk má větší točivost než koule, a prstenec má větší točivost než disk. Takže obruč z našeho kvisu měla na počátku větší moment hybnosti než plné kolo. A dostáváme se k pomalu vysvětlení záhady.
Zákon zachování točivosti
je jeden ze základních fysikálních zákonů. Lze ho formulovat tak, že moment hybnosti vesmíru je konstantní. Platí jak v makrosvětě, tak v mikrosvětě kvantových částic.
Máme-li nějaké těleso, pak má určitý moment hybnosti. Tento moment může předat jinému tělesu, ale nemůže ho nijak "zničit". Známý je příklad krasobruslařky, která dělá piruletu. Co se v tom případě děje? Dívka původně jede rovně, její točivost je nulová. Pak se odrazí, aby získala určitou točivost, vypůjčí si ji od Země. Při tom odrazu má ruce rozpaženy, čili její jakoby "poloměr" ® je velký. Jakmile má ruce i nohy těsně u sebe, v ose otáčení, její "poloměr se zmenší". Avšak moment hybnosti musí zůstat konstantní, to je zákon, přes to nejede vlak. Tělo krásné krasobruslařky na to reaguje prudkým zvýšením rychlosti otáčení. Udělá se piruleta. Při ní dochází ke ztrátám točivosti tím, že se jí část předá okolnímu vzduchu. Nakonec krasavice rozpaží a nohama odevzdá veškerou točivost zpět Zemi.
Pokračování
Kinetická energie a rotacePotenciální energie a moment hybnosti (moment hybnosti dvojice nerotujících těles)
Milé uživatelky, já teď jedu na chlastačku s některými z vás, tak vám to dovyprávím příště. Musím vám totiž dovysvětlit, zda zákon zachování momentu hybnosti tak trochu není v rozporu se zákonem zachování hmoty a energie. A jestli může mít moment hybnosti i těleso, které se vůbec neotáčí. Uvidíte, jak to je, ale až po víkendu.
A taky mám slíbeno od Letinky, že až to dopíšu celé, pojede se mnou na Slapy a vychutnáme si příliv a odliv :-)
Komentáře (51)
Varování:
Budu zde nechávat jen komentáře, které se mi líbí. Demokracie je sen. Nechte si o ní zdát :-)
3
ann
05.10.2007, 17:40:39
Prosím, ještě tu o těch superstrunkách...
že jsi nevysvětlil vůbec nic. Ale to nevadí, uživatelkém jde stejně o něco jiného :-)
5
mira
05.10.2007, 17:46:00
Dneska mám rýpavou, takže jen pár otázek:
Jsi si jistý, že ten ilustrační příklad máš vypočítaný dobře? Až o TŘETINU výš?
"To, co udržuje pohybující tělesa pohybovat se věčně, je u posuvného hybnost. U rotačního pohybu se o totéž stará moment hybnosti."
Nemělo tam být spíš setrvačnost resp. moment setrvačnosti?
"...moment hybnosti vesmíru je konstantní"
Je vesmír izolovaná soustava?
"Řečeno názorně: pokud máme dvě tělesa, které se otáčí stejně rychle, pak větší točivost má to, které má větší průměr"
Není to řečeno příliš názorně? Co hmotnost, tvar, symetrie...?
Platí jak v makrosvětě, tak v mikrosvětě kvantových částic.
Kvantová částice, není to oxymoron?
A vůbec, jak velké je středně velké vejce? A od kdy umí táta vůbec péct?
Jinak moment hybnosti rulezzz a všichni ho máme rádi:))
Jsi si jistý, že ten ilustrační příklad máš vypočítaný dobře? Až o TŘETINU výš?
"To, co udržuje pohybující tělesa pohybovat se věčně, je u posuvného hybnost. U rotačního pohybu se o totéž stará moment hybnosti."
Nemělo tam být spíš setrvačnost resp. moment setrvačnosti?
"...moment hybnosti vesmíru je konstantní"
Je vesmír izolovaná soustava?
"Řečeno názorně: pokud máme dvě tělesa, které se otáčí stejně rychle, pak větší točivost má to, které má větší průměr"
Není to řečeno příliš názorně? Co hmotnost, tvar, symetrie...?
Platí jak v makrosvětě, tak v mikrosvětě kvantových částic.
Kvantová částice, není to oxymoron?
A vůbec, jak velké je středně velké vejce? A od kdy umí táta vůbec péct?
Jinak moment hybnosti rulezzz a všichni ho máme rádi:))
7
rulisa
05.10.2007, 18:26:01
Já nevím. Já to nemám trpělivost číst poctivě, páč jako všecko u Roje je to na mě příliš barokní až rokokové:-), ale k rychločtení mi stačí info o podstatě úvodu a zápletky a pointy (zdarec, Teo:-)) a ku spokojenosti s hybností v mém životě fakt, že na správný zodpovězení kvízu mi stačilo vědět, jak to funguje. :o) A to ví snad každý děcko, co někdy blblo s obručema nebo gumama z auta. :-)
8
ann
05.10.2007, 20:37:35
no, já byla hlavně dychtivá, dovědět se PROČ. Dověděla jsem se, že disk má větší točivost než koule, a prstenec má větší točivost než disk. (I když nějak správně si to představit umím) Ale PROČ to tak funguje?
9
rulisa
05.10.2007, 22:24:31
No, já si to dycky představovala tak, že je to tím, jak daleko je hmota toho kulatýho něčeho od (imaginárního) středu. Jakoby přesouvání se (kruhovýho) těžiště. Který to roztočí. :-) Čím dál je "těžiště" od středu, tím z větší vejšky padá k zemi (po kulatý trajektorii) a roztáčí kolo.
Vivat fyzika!:-))
Vivat fyzika!:-))
10
Rowdy
WWW
06.10.2007, 00:17:14
Předefším je ale chybná a zavádějící poznámka "na hmotnosti kol v daném experimentu nezáleží". Pokud budou obě stejně hmotná, vyjede obruč výše díky lepšímu rozložení hmotnosti. Pokud ale budou ze stejného materiálu, o stejné tloušťce, tj. obruč bude lehčí o chybějící střed, vyjede výš plné kolo, i když neproporcionálně k vzájemnénu poměru hmotnosti.
11
2 rulisa:
ann
06.10.2007, 01:32:44
tak si to taky představuju. Ale pak se zamyslím a řeknu si: Ale když mám disk a obruč... a obruč má kolem středu jen prázdno, tak proč by měla vyjet rychleji, když je vlastně lehčí než disk? A to mě znejistí. Ale Rowdy to zachránil. :-)
12
rulisa
06.10.2007, 01:51:52
Právě proto, že obruč má kolem středu jen prázdno. Jako by hmota byla soustředěná jen na obvodu, tedy i to moje "kruhové těžiště" - nebo třeba"oběžné těžiště"? - je umístěno takřka na obvodu myšlené kružnice.
Kdežto disk je plný, jeho hmota po celé ploše myšlené kružnice, tedy i "kruhové-oběžné těžiště" je někde... Hmm... Na půlce poloměru asi ne, spíš tak na dvou třetinách...? Baj voko? :o)
Kdežto disk je plný, jeho hmota po celé ploše myšlené kružnice, tedy i "kruhové-oběžné těžiště" je někde... Hmm... Na půlce poloměru asi ne, spíš tak na dvou třetinách...? Baj voko? :o)
13
Hekko [openID]
07.10.2007, 13:16:13
Čím víc o tom přemýšlím, tím míň tomu rozumím. Pane domácí, prosím ještě jednou, nebo si budu muset jít najít svoje staré učebnice fyziky... a moc se obávám, že mám už jenom OPTIKU, a ta mi moc nepomůže ;)
14
Cau decka :-)
Roj
07.10.2007, 13:21:57
ann, jo, neboj, bude dopsano. Ted jsem sem jen tak nakoukl.
Rowdy, o fysice si nedelam sradu. Na hmotnosti v danem pripade opravdu nezalezi.
Jinak vicemene poslouchejte Rulisu, chape to velice spravne.
Ja teda ten priklad rozeberu podrobneji, ale musim se jeste dostat k energii rotacniho pohybu.
[5] miro
1 nemelo. Moment setrvacnosti je vlastnost objektu nezavisla na pohybu. Umyslne jsem se mu vyhybal, abych to uzivatelkam jeste nezkomplikoval. Musim se dopoustet rady zjednoduseni, ale NIKDY na ukor fysikalni pravdy.
2 Isolovany vesmir.. to je spis otazka filosoficka, ne tak fysikalni.
3 jiste, muzu pocmarat blogisek integralama a diferencialnima rovnicema. Kdo ho bude cist?
4 kvantova castice = castice v kvantove fysice.
Ale jinak dik za pripominky, pochopitene se nekdy spletu, ale ted teda zatim ne :-)
Rowdy, o fysice si nedelam sradu. Na hmotnosti v danem pripade opravdu nezalezi.
Jinak vicemene poslouchejte Rulisu, chape to velice spravne.
Ja teda ten priklad rozeberu podrobneji, ale musim se jeste dostat k energii rotacniho pohybu.
[5] miro
1 nemelo. Moment setrvacnosti je vlastnost objektu nezavisla na pohybu. Umyslne jsem se mu vyhybal, abych to uzivatelkam jeste nezkomplikoval. Musim se dopoustet rady zjednoduseni, ale NIKDY na ukor fysikalni pravdy.
2 Isolovany vesmir.. to je spis otazka filosoficka, ne tak fysikalni.
3 jiste, muzu pocmarat blogisek integralama a diferencialnima rovnicema. Kdo ho bude cist?
4 kvantova castice = castice v kvantove fysice.
Ale jinak dik za pripominky, pochopitene se nekdy spletu, ale ted teda zatim ne :-)
15
mira
07.10.2007, 17:27:18
[14
]1) Vlastnost těles SETRVÁVAT v daném pohybovém stavu nazýváme od dob Newtona setrvačností, ne? Hybnost těleso nijak v pohyb neudržuje, je jen mírou "množství" toho pohybu. To, jak to množství budeme měřit, je jen na nás- to že to měříme Newtonovskou hybnosti(p=mv) je jen otázkou vkusu a jisté výhodnosti. Například Leibnitz pohyb měřil pomocí skalární veličiny "živá síla" (žs=mv^2). Úplně stejně je to s příslušnými momenty.
Tenzor momentu setrvačnosti charakterizuje jen a pouze rozložení hmoty v daném tělese, právě proto právě zcela postihne ten rozdíl mezi dutým a plným válcem. Úloha valení těles po nakloněné rovině se právě díky tomu řeší pomocí známých momentů setrvačností valících se těles. Samozřejmě, že kdyby se ti chtělo tak tam ten moment hybnosti najdeš, protože to spolu velmi úzce souvisí-zvlášť pak pro tyhle symetrické rotační tělesa... vpřípadě brambory by to už tak jednoduché nebylo. Al to je jedno, IMHO ten prapůvod všeho je setrvačnost. On ten moment hybnosti máš v tom rámečku špatně/jinak zadefinovaný, "r" není obecně vzdálenost od osy otáčení ale vzdálenost od nějakého referenčního bodu, ke kterému ten moment počítáš (polohový vektor).
2) To je naprosto relevantní fyzikální dotaz.
3)Ono, některé problémy bez znalosí jistých věcí jdou strašně špatně vysvětlit, což je i tento případ.
4)Částice v kvantové fyzice? Kvantová fyzika se jmenuje kvantová, protože operuje s kvanty("ani částice_ani vlna" objekty). S částicemi operuje Newtonova fyzika. Kvantová částice je proto velmi zavádějící pojem. Stejně jako například poctivý cigán nebo výborná koprovka.
]1) Vlastnost těles SETRVÁVAT v daném pohybovém stavu nazýváme od dob Newtona setrvačností, ne? Hybnost těleso nijak v pohyb neudržuje, je jen mírou "množství" toho pohybu. To, jak to množství budeme měřit, je jen na nás- to že to měříme Newtonovskou hybnosti(p=mv) je jen otázkou vkusu a jisté výhodnosti. Například Leibnitz pohyb měřil pomocí skalární veličiny "živá síla" (žs=mv^2). Úplně stejně je to s příslušnými momenty.
Tenzor momentu setrvačnosti charakterizuje jen a pouze rozložení hmoty v daném tělese, právě proto právě zcela postihne ten rozdíl mezi dutým a plným válcem. Úloha valení těles po nakloněné rovině se právě díky tomu řeší pomocí známých momentů setrvačností valících se těles. Samozřejmě, že kdyby se ti chtělo tak tam ten moment hybnosti najdeš, protože to spolu velmi úzce souvisí-zvlášť pak pro tyhle symetrické rotační tělesa... vpřípadě brambory by to už tak jednoduché nebylo. Al to je jedno, IMHO ten prapůvod všeho je setrvačnost. On ten moment hybnosti máš v tom rámečku špatně/jinak zadefinovaný, "r" není obecně vzdálenost od osy otáčení ale vzdálenost od nějakého referenčního bodu, ke kterému ten moment počítáš (polohový vektor).
2) To je naprosto relevantní fyzikální dotaz.
3)Ono, některé problémy bez znalosí jistých věcí jdou strašně špatně vysvětlit, což je i tento případ.
4)Částice v kvantové fyzice? Kvantová fyzika se jmenuje kvantová, protože operuje s kvanty("ani částice_ani vlna" objekty). S částicemi operuje Newtonova fyzika. Kvantová částice je proto velmi zavádějící pojem. Stejně jako například poctivý cigán nebo výborná koprovka.
16
ann
08.10.2007, 00:40:14
takže je jedno, jestli obruč váží 20deka a disk pět kil, nebo obráceně. Obruč zkrátka dojede dál, protože obruč má takovou vlastnost... to dělá mé představivosti trošku problém...
17
mira
08.10.2007, 08:45:09
[16]Možná je názornější si představit jak ty tělesa pouštíš z nějakého kopce a zajímá tě, které těleso bude dole dřív. V tomto případě bude dole dřív plný válec. Kdybys pouštěla dva plné válce nebo dvě obruče o různých hmotnostech a průměrech- byla by to remíza. Na hmotnosti a poloměru tu nezáleží, jen na geometrii. Dechberoucí,což?
srozumitelnou formou zde (i s videem):
http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/hoocyl2.html#c1
srozumitelnou formou zde (i s videem):
http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/hoocyl2.html#c1
taxem se vyspinkal a muzu se ti venovat :-)
Ne hmotnosti nezalezi,protoze v kvisu neni, ktere teleso dojede dale, ale ktere vyjede VYSE. A samosebou se rozumi, ze se zanedbavaji ztraty trenim. A sila, ktera zabrani tem kolum vyjet na Mount Everest, je sila GRAVITACNI, ktera je primo umerna HMOTNOSTI obou teles. A jelikoz hybnost je tez primo umerna hmotnosti, hmotnost se v nasem pripade POKRATI z obou stran rovnice. Prilezitostne to vysvetli i Rowdymu :-)
Jinymi slovy. Tezke teleso ma sice vetsi "paru", ale je tez vice brzdeno gravitaci.
Obe telesa maji stejnou energii translacni. Ale obruc ma VYSSI energii rotacni, proto vyjede vyse. Je to dano MOMENTEM HYBNOSTI. Jeste to upresnim v pokracovani.
[15] To je slovickareni, nemajici zadnou relevanci ke clanku. Ale jak chces:
Abys zastavil pohybujici se teleso musis ZMENIT jeho HYBNOST. Setrvacnost zustava furctejna. Takze to, co udrzuje teleso v POHYBU, je HYBNOST. Jak jiz sam nazev jasne rika. Tak to chapu ja, jestli ty to chapes jinak, blogni to nekde.
Ne hmotnosti nezalezi,protoze v kvisu neni, ktere teleso dojede dale, ale ktere vyjede VYSE. A samosebou se rozumi, ze se zanedbavaji ztraty trenim. A sila, ktera zabrani tem kolum vyjet na Mount Everest, je sila GRAVITACNI, ktera je primo umerna HMOTNOSTI obou teles. A jelikoz hybnost je tez primo umerna hmotnosti, hmotnost se v nasem pripade POKRATI z obou stran rovnice. Prilezitostne to vysvetli i Rowdymu :-)
Jinymi slovy. Tezke teleso ma sice vetsi "paru", ale je tez vice brzdeno gravitaci.
Obe telesa maji stejnou energii translacni. Ale obruc ma VYSSI energii rotacni, proto vyjede vyse. Je to dano MOMENTEM HYBNOSTI. Jeste to upresnim v pokracovani.
[15] To je slovickareni, nemajici zadnou relevanci ke clanku. Ale jak chces:
Abys zastavil pohybujici se teleso musis ZMENIT jeho HYBNOST. Setrvacnost zustava furctejna. Takze to, co udrzuje teleso v POHYBU, je HYBNOST. Jak jiz sam nazev jasne rika. Tak to chapu ja, jestli ty to chapes jinak, blogni to nekde.
19
dond
08.10.2007, 11:59:59
[18].3 Není to slovíčkaření (pokud za slovíčkaření nepovažuješ celou fyziku, ale pak nevím, o co se tu snažíš). Změnou hybnosti porušuješ inercii pohybujícího se systému, inercie je to, co udržuje těleso v pohybu (úplně jedno jakém, ve skutečnosti se to později v obecné relativitě značně zkomplikuje).
Trvalo mi to dlouho, ale nakonec jsem pochopil, co náš fyzikář na gymplu pořád měl s neexistující odstředivou silou. Inercie, kamaráde, inercie...
Jako astronoma mě navíc velmi pobavila věta: "Jelikož je rotace poměrně pomalá, v běžném životě se téměř neprojevuje." To se Ti opravdu povedlo... .-)
Trvalo mi to dlouho, ale nakonec jsem pochopil, co náš fyzikář na gymplu pořád měl s neexistující odstředivou silou. Inercie, kamaráde, inercie...
Jako astronoma mě navíc velmi pobavila věta: "Jelikož je rotace poměrně pomalá, v běžném životě se téměř neprojevuje." To se Ti opravdu povedlo... .-)
20
mira
08.10.2007, 12:51:29
[18]Slovíčkaření bez relevance k článku? Reagoval jsem hlavně na: "To, co udržuje pohybující tělesa pohybovat se věčně, je u posuvného hybnost...", takže mi to nepřijde ani jako slovíčkaření, ani jako něco nerelevantního.
Ano, abych zastavil pohybující se těleso musím snížit množství pohybu, které měřím hybností p=mv- to znamená působit na to těleso silou(2.N.Z). Proti čemu působí tato síla (3.N.Z)? Inu proti setrvačnosti(1.N.Z). Takže to, co těleso udržuje v pohybu není hybnost, ale setrvačnost. Jak si jako představuješ, že ta hybnost udržuje to těleso v pohybu? Jakože když se něco pohybuje, tak aby se to pohybovalo věčně musí na to "nějak působit" hybnost? Jak působí hybnost? Hybnost opravdu vyjadřuje jen množství pohybu.
Rád bych to někde blognul, ale nemám kde, takže budu muset opruzovat v komentářích:)
Ano, abych zastavil pohybující se těleso musím snížit množství pohybu, které měřím hybností p=mv- to znamená působit na to těleso silou(2.N.Z). Proti čemu působí tato síla (3.N.Z)? Inu proti setrvačnosti(1.N.Z). Takže to, co těleso udržuje v pohybu není hybnost, ale setrvačnost. Jak si jako představuješ, že ta hybnost udržuje to těleso v pohybu? Jakože když se něco pohybuje, tak aby se to pohybovalo věčně musí na to "nějak působit" hybnost? Jak působí hybnost? Hybnost opravdu vyjadřuje jen množství pohybu.
Rád bych to někde blognul, ale nemám kde, takže budu muset opruzovat v komentářích:)
21
Jago
08.10.2007, 20:53:02
Tak jo. Tak teda podle vas setrvacnost :-)
Co vy vlastne rozumite pojmem "setrvacnost" ? Jakou ma tato velicina znacku? Pokud podle vas treba nahodou "m", pak mi vysvetlete, jaky je rozdil mezi tim, co fysici na celem svete nazyvaji exaktne "hmotnost" a tim, cemu vy rikate "setrvacnost". A jestli tedy veta "Telesa udrzuje v pohybu setrvacnost" je ekvivalentni vete "telesa udrzuje v pohybu hmotnost".
Mile ostatni uzivatelky, toho si nevsimejte :-)
Co vy vlastne rozumite pojmem "setrvacnost" ? Jakou ma tato velicina znacku? Pokud podle vas treba nahodou "m", pak mi vysvetlete, jaky je rozdil mezi tim, co fysici na celem svete nazyvaji exaktne "hmotnost" a tim, cemu vy rikate "setrvacnost". A jestli tedy veta "Telesa udrzuje v pohybu setrvacnost" je ekvivalentni vete "telesa udrzuje v pohybu hmotnost".
Mile ostatni uzivatelky, toho si nevsimejte :-)
Mě většinou udržuje v pohybu, "že hejbu nohama." A jakou má tato veličina značku, nevím, zvlášť když jsem zrovna bez bot a bez kalhot(-ek) a tedy bez značek.
24
rulisa
09.10.2007, 18:28:37
Mě udržují v pohybu dvě veličiny, působící ovšem vždy jednotlivě, v závislosti na charakteru prvotního impulsu - nadšení a nasrání.
25
mira
09.10.2007, 20:49:51
[22]Setrvačnost je v rámci klasické mechaniky PŘÍMO Z DEFINICE (I.N.Z.) to, co udržuje tělesa v pohybu/klidu. A myslím, že se tady bavíme v rámci klasické mechaniky, ne? Nechápu, že nechápeš.
Hmotnost( inertial mass) tělesa můžeš změřit pomocí toho jak moc líně se staví k tvým pokusům jej urychlit. Hmotnost (setrvačná) je definována pomocí setrvačnosti, ne naopak. Setrvačnost=vlastnost hmoty.
" A jestli tedy veta "Telesa udrzuje v pohybu setrvacnost" je ekvivalentni vete "telesa udrzuje v pohybu hmotnost". "
Ne, neni. Plyne z výše uvedeného.
[21]Používaný ano, to jsem taky nikde nevyvracel. Regulérní ve smyslu oprávněný nebo vypovídající však nikoliv. Elementární částice je přece jen o něco vystižnější název:)) A čím, že se zabývají v cernu? No, co vím tak se tam popíjí vínko ve stínu detektoru a k tomu zpívají hezké baby:
http://musiclub.web.cern.ch/MusiClub/bands/cernettes/
Hmotnost( inertial mass) tělesa můžeš změřit pomocí toho jak moc líně se staví k tvým pokusům jej urychlit. Hmotnost (setrvačná) je definována pomocí setrvačnosti, ne naopak. Setrvačnost=vlastnost hmoty.
" A jestli tedy veta "Telesa udrzuje v pohybu setrvacnost" je ekvivalentni vete "telesa udrzuje v pohybu hmotnost". "
Ne, neni. Plyne z výše uvedeného.
[21]Používaný ano, to jsem taky nikde nevyvracel. Regulérní ve smyslu oprávněný nebo vypovídající však nikoliv. Elementární částice je přece jen o něco vystižnější název:)) A čím, že se zabývají v cernu? No, co vím tak se tam popíjí vínko ve stínu detektoru a k tomu zpívají hezké baby:
http://musiclub.web.cern.ch/MusiClub/bands/cernettes/
26
ann
10.10.2007, 00:04:55
27
rulisa
10.10.2007, 00:20:39
No, doufám, že při 167/58 mám do disku i obruče daleko. :-)))
28
Roj
WWW
10.10.2007, 08:02:08
29
mira
10.10.2007, 09:32:26
30
rulisa
10.10.2007, 10:21:26
Roji (28) - zapomněls na (23), ta to začla!
31
dond
10.10.2007, 11:55:38
[28] Abys moh rovnice psát (a hlavně číst), musíš mít nejdřív poněkud jasno v tom, co se těma písmenkama v nich myslí. Ostatně, první tři roky na fyzikální vejšce se člověk neučí nic jinýho, než to "vim, co se stane a proc se taxtane" správně přepsat do (správnejch) rovnic.
A pokud to považuješ za slovíčkaření, zřejmě bys to měl jít vysvětlit učitelům fyziky. Možná by pak fyzika konečně dostala správný grády a nemusela se zabejvat tím, jak vlastně interpretovat získaný data a výsledky výpočtů...
A pokud to považuješ za slovíčkaření, zřejmě bys to měl jít vysvětlit učitelům fyziky. Možná by pak fyzika konečně dostala správný grády a nemusela se zabejvat tím, jak vlastně interpretovat získaný data a výsledky výpočtů...
33
Roj
WWW
10.10.2007, 17:50:49
34
mají tu různé klávesnice, ale hranaté závorky nenalézám
Liška (v kavárně)
Mail
WWW
10.10.2007, 21:20:30
(33) Chachacháá. U lišek v posteli dělá ocas většinu hybnosti. Když tam zrovna je. Moment, podívám se :)
... v opačném případě trčí ven zpod přikrývky, samozřejmě...
... v opačném případě trčí ven zpod přikrývky, samozřejmě...
35
rulisa
10.10.2007, 22:28:56
Furt trčí? :o) To je dobrej...
Tak kopíruj! (Mi tudle taky někdo radil.:-) Hranatý závorky, ne ocas.
Tak kopíruj! (Mi tudle taky někdo radil.:-) Hranatý závorky, ne ocas.
36
dond
11.10.2007, 08:29:48
[32] Od vysvětlování tu nejsem, to dělám u Arthura. Vysvětlení poskytnul [25] mira, taxem nechtěl opisovat. Jen mě trochu nakrklo rojovo pohrdání tím vysvětlením, aspoň já ho z [28] cejtím (pohrdání, ne miru).
Ostatně, pojď se mnou na pivo, uvidíš, že na mě vždycky donde. A třeba donde i na to vysvětlení. .-)
[33] Má smysl rovnice A = B, když nevíš, co je co?
[35] Ocas je lepší třít, ne kopírovat.
Ostatně, pojď se mnou na pivo, uvidíš, že na mě vždycky donde. A třeba donde i na to vysvětlení. .-)
[33] Má smysl rovnice A = B, když nevíš, co je co?
[35] Ocas je lepší třít, ne kopírovat.
37
Roj
WWW
11.10.2007, 08:51:29
[36] Ale howno pohrdani! Jestli kluci mate dojem, ze tady existuje malo ucebnic fysiky, napiste spolu novou, stodvacatou osmou.
Precte si ji kazdy, kdo uz jich precetl aspon deset jinych.
Tohle neni ucebnice, to je serialek pro laiky, ktery se snazi nekam dojit (letinka vi) a ktery se to snazi udelat srozumitelne, maximalne zjednodusene, ale presto FYSIKALNE PRESNE. A nikoho z cilove skupiny tyhle filosoficko supervedecke kydy proste nezajimaji. Ty si donde myslis, ze ja ty tebou a mirou uvedene veci neznam? Znam, jen se s nimi nemam zapotrebi vytahovat. Ale zadne pohrdani v tom neni. Jen vim, pro koho pisu, a nechci uzivatelky znechucovat.
Precte si ji kazdy, kdo uz jich precetl aspon deset jinych.
Tohle neni ucebnice, to je serialek pro laiky, ktery se snazi nekam dojit (letinka vi) a ktery se to snazi udelat srozumitelne, maximalne zjednodusene, ale presto FYSIKALNE PRESNE. A nikoho z cilove skupiny tyhle filosoficko supervedecke kydy proste nezajimaji. Ty si donde myslis, ze ja ty tebou a mirou uvedene veci neznam? Znam, jen se s nimi nemam zapotrebi vytahovat. Ale zadne pohrdani v tom neni. Jen vim, pro koho pisu, a nechci uzivatelky znechucovat.
38
dond
11.10.2007, 09:36:18
[37] "Proč myslíte, že tady na vás řvu?"
Já nechci psát učebnici fyziky, jen jsem se snažil (evidentně i mira) Tě opravit, když plácáš nesmysly ([18]). To je všechno, na tom není nic filozoficko-supervědeckýho, to je obyčejná středoškolská fyzika.
Když napíšeš to, cos napsal, tak jeden nepozná, eslis to napsal proto, že se snažíš zjednodušovat, nebo proto, že si pleteš pojmy s dojmy.
Připomíná mi to křik, kterej se vždycky zvedne, když chce někdo opravit hrubky v prasecky napsaným textu. Upozorňování na chyby snad není vytahování se, proboha, kde to jsme?
Já nechci psát učebnici fyziky, jen jsem se snažil (evidentně i mira) Tě opravit, když plácáš nesmysly ([18]). To je všechno, na tom není nic filozoficko-supervědeckýho, to je obyčejná středoškolská fyzika.
Když napíšeš to, cos napsal, tak jeden nepozná, eslis to napsal proto, že se snažíš zjednodušovat, nebo proto, že si pleteš pojmy s dojmy.
Připomíná mi to křik, kterej se vždycky zvedne, když chce někdo opravit hrubky v prasecky napsaným textu. Upozorňování na chyby snad není vytahování se, proboha, kde to jsme?
39
Roj
WWW
11.10.2007, 09:56:44
OK, proc mi teda konecne nenapises, kde jsem udelal chybu? Co z toho je NESMYSL? Ktery muj vyrok ZNEGOVANY JE PRAVDA? Napis to konkretne a jasne, nebo si zacnu myslet, ze fakte nevis, ktera bije.
40
dond
11.10.2007, 10:50:01
[39] "To, co udržuje pohybující tělesa pohybovat se věčně, je u posuvného hybnost."
Reagovali (jsme) na to [5], [15], [18], [19], [20] [22] a konečně [25]. Měl jsem dojem, že tím je to vysvětlené, a proto jsem to znova neopakoval.
Pro jistotu ještě jednou: hybnost je vyjádření vlastnosti pohybujícího se tělesa setrvávat v rovnoměrném pohybu. To, co je příčinou toho setrvávání v pohybu, je setrvačnost, což je vnitřní vlastnost jakékoliv hmoty. Viz [25].
Pro uživatelky: setrvačnost má i něco, co nemá hybnost: nepohybující se těleso chce setrvat ve svém (ne)pohybu. Když uslyšíte slovo "inercie", myslete si, že jste slyšely "setrvačnost" (není to totéž, ale obvykle to můžete zaměnit).
Reagovali (jsme) na to [5], [15], [18], [19], [20] [22] a konečně [25]. Měl jsem dojem, že tím je to vysvětlené, a proto jsem to znova neopakoval.
Pro jistotu ještě jednou: hybnost je vyjádření vlastnosti pohybujícího se tělesa setrvávat v rovnoměrném pohybu. To, co je příčinou toho setrvávání v pohybu, je setrvačnost, což je vnitřní vlastnost jakékoliv hmoty. Viz [25].
Pro uživatelky: setrvačnost má i něco, co nemá hybnost: nepohybující se těleso chce setrvat ve svém (ne)pohybu. Když uslyšíte slovo "inercie", myslete si, že jste slyšely "setrvačnost" (není to totéž, ale obvykle to můžete zaměnit).
1. Tohle uznavam, ze byla nepresnost, nikoliv ovsem NESMYSL. Ta veta holt pripousti vice vykladu, asi jsem nezvolil nejlepsi formulaci. Ale je to ve snaze to napsat pochopitelne pro laiky.
Ja vim, ze tomu, kluci, rozumite, zkuste pripustit, ze tomu rozumim taky :-)
Nemam rad, kdyz mi nekdo napise, ze pisu NESMYSLY...
OK?
Ja vim, ze tomu, kluci, rozumite, zkuste pripustit, ze tomu rozumim taky :-)
Nemam rad, kdyz mi nekdo napise, ze pisu NESMYSLY...
OK?
42
letinka
11.10.2007, 11:59:32
Pozorně jsem četla (opakovaně), přemýšlela a natloukla si na bruslích, ale snad jsem něco pochopila. Za zjednodušení můžu já. Když jsme s Rojem povídali o Měsíci a slapových jevech, prosila jsem ho, aby, když mi vysvětluje i základní fyzikální jevy, vycházel ze smutného faktu, že jsem fyzikální kopyto. Trochu chápu snad jen páku a nakloněnou rovinu. A co se vzorců týká, jsem mimo už úplně. Tedy vím, že veličiny mají přidělena písmenka, ale tím končím. Horší už je to snad jen s chemií.:( Roj byl tak hodný, že se pokusil vysvětlit základy, abychom mohli pokročit k přílivům a odlivům. Polemikám v komentářích pochopitelně vůbec nerozumím, takže jsem si z nich pochopila jen setrvačnost.:)
Vlastně je teď docela dobrá příležitost poděkovat.:) Je obecně fajn, že jsou lidi, kteří mají trpělivost vysvětlovat druhým i základy (což je občas nepochybně pořádně úmorné a nudné).
Vlastně je teď docela dobrá příležitost poděkovat.:) Je obecně fajn, že jsou lidi, kteří mají trpělivost vysvětlovat druhým i základy (což je občas nepochybně pořádně úmorné a nudné).
43
mira
11.10.2007, 20:58:42
Já jsem se jen pozastavil nad jedním tvým výrokem a osvětlil důvody proč si myslím, že je to jinak. Jestli to na tebe působilo jako slovíčkaření,filosoficko supervedecke kydání či nenaplněná touha napsat učebnici fyziky, tak je mi to líto ale lépe to neumím. Možná ti to tak nepřipadá, ale opravdu mi šlo jen o fyziku.
44
ann
12.10.2007, 09:33:38
zřejmě tady bude laiků více...
45
rulisa
12.10.2007, 10:03:32
No, to bez debat, ale na tomhle blogu je naprosto běžný, že se debaty kroutí nakonec do minisporů odbornýho minivesmíru. :-)
Takže aspoň některý laiky to nijak nepřekvapuje, neotravuje ani neodrazuje, není problém část diskuzí přeskočit. :-)
Takže aspoň některý laiky to nijak nepřekvapuje, neotravuje ani neodrazuje, není problém část diskuzí přeskočit. :-)
Ktera jsem mi protocila to pocitadlo tak, abych to nezachyt ? :-)
49
radka
15.10.2007, 15:14:35
ehmmm, tak kdo je teda vitez? At rozhodne liska dle delky ocasu. To je exaktne meritelna velicina s hybnou setrvacnosti.
50
Liška v Zahradě
15.10.2007, 19:17:18
51
S krizkem po funuse :-)
návštěvník
13.02.2011, 17:35:13
Tak je to trochu mimo čas téhle diskuse, ale tohle " pohyb je relativní. Co už učebnice většinou nedodávají, je to, že to platí pouze pro posuvný (translační) pohyb." není pravda. Relativní je jen a pouze ROVNOMĚRNÝ přímočarý pohyb. A sluší se poznamenat, že v tomhle zatraceném vesmíru se tak pohybovat nemůže vůbec nic ;-)
Přidání komentáře...
Aktivní styl
Název:
Objem grafiky:
Vytvořen:
Popis:
