Milé uživatelky webmásterky, bloggerky, kodérky a scriptérky! Jistě víte, že každá věc na světe potřebuje logo, ikonu, značku, piktogram, říkejte tomu, jak chcete. Této potřebě se nevyhla ani protestní stránka, mající za úkol zajistit pani Tachecí libovolně špatně placenou práci někde daleko, nejlépe za Uralem. Nikdo z renomovaných grafiků buď neměl čas, nebo dodnes zapírá, že ho měl, proto jsem se úkolu ujal osobně, a, přiznejme si to otevřeně, nikoliv bez úspěchu. Logo už máme, je dynamické, mladé a neokoukané. Je sexy a keči.
První myšlenka všech zúčastněných byla – Rádio! Neboli rozhlasový přijímač. S ohledem na název Nechceme přeladit se nabízel též symbol negace, popřípadě ladicího knoflíku.
Za časů našich babiček by to byl úkol jednoznačný. Radipřijímač byla velká bedna s velkým, textilem potaženým reproduktorem. Dole měl dva velké knoflíky, každý na jedné straně. Jedním se ladilo, druhým se zesiloval zvuk. Mezi knoflíky byla stupnice plná stanic. Takto vypadal typický přijímač v polovině minulého století.
Ale jak vypadá dnes? Jako USB flashka se sluchátky? Tuner z HIFI věže? Mobilní telefon? Těžko vymyslíte grafický symbol, který by si uživatelky nepletly s něčím jiným.
Padaly další nápady, jako mikrofon, reportážní záznamník, ale to se mi osobně zdálo příliš vzdálené nosné myšlence. Vrátili jsme se k ladění a logicky došli k celkem srozumitelnému symbolu vysílače a vln z něj šířených. Podobný symbol měl svého času i Radiožurnál. Večer jsem potom sedl k poči a náhle mi ten symbol začal připadat tak tragicky profláklý a neoriginální, že jsem se hnusem otřásl. Vlny už zase jako soustředné kruhy, potisící už ne!
Vlny. Vlny. Ladění. Hmmm. Vlny si přece můžeme přectavit jako sinusovky!
y = sin( x )
A co se děje při ladění? Mění se přijímaná frekvence. Při pohledu pouhým okem změnu frekvence nepoznáte, ale poznáte změněnou fázi, která je logickým výsledkem ladění. A to už se graficky znázornit dá. Různé vlny procházejí nulovým bodem v různých okamžicích, ostatně, posuďte samy, vážené grafičky.
Můžete namítnout, že rozhlasové vlny jsou ve skutečnosti dlouhé kolem tří metrů, kdežto vy zde vidíte vlny centimetrové, které (ne)budou ve velkém zářit v Brdech, ale nenechte se zmýlit, obrázek je zmenšen.
Nenechte se mýlit ani barvami. Rozhlasové vlny barvy nemají, jsou čiré, ostatně jak je to přesně s barvami, už víte ze seriálu, poslední díl se připravuje. Barvy nelze obhájit z hlediska fysikálního, přikročíme tedy k hledisku mnohem zábavnějšímu.
Logotyp je tvořen čtyřmi barvami. Každá barva má svou symboliku. Tvar sinusoidy znázorňuje střídání dne a noci, Radiožurnál je však poslouchán nepřetržitě. Spojitá křivka vyjadřuje klid, seriosnost, jistotu, zároveň však i dynamiku a pohyb.
Logo může použít každý, aby bohulibou akci podpořil. Kdo chce vytvořit banner, odkázat, je vítán. Jelikož jsem autorem, dávám volnou licenci k použití ve prospěch akce.
Základní verse je určena pro bílý podklad. Flexibilně je možné použít alternativní verse
Pokud bude logo použito jako čtvercová ikona, provede se výřez tak, aby v obrázku byly zřetelné všechny tři křivky. Přiklad vidíte na ikoně pro záložky (favicon.ico)
Motiv lze použít i na nekonečné proužky. Sinusoidy se prostě nechají běžet donekonečna. Je možné použít pro ozdobné okraje hlavičkového papíru posluchačské iniciativy, pro lampasy, pro výzdoby místností, pro tzv. "rychlé pruhy" automobilů, letadel a lokomotiv.
Milé uživatelky, toto byla malá ukázka literárního útvaru zvaného grafický manuál. (Některé jste to možná dělaly poprvé...) Šikovná grafička si s jeho pomocí poradí s jakoukoliv zapeklitou grafickou situací tak, aby neporušila licenci.
Negrafička se při jeho čtení možná pobavila, možná pochopila, že stále potřebujeme pomoct s jistým problémem. Bez ohledu na štěkání psů, karavana musí táhnout dál.