Tour de France 2008 je za námi. Ty každodenní přenosy mi budou trochu chybět, Tour má prostě zcela neopakovatelnou atmosféru. Vždyť na středeční královskou etapu do L'Alpe d'Huez se přijelo osobně podívat přes 800 000 diváků! Něčím takovým se nemůže pochlubit žádný jiný sport, ani fotbal.
Jinak to ovšem nemohlo dopadnout lépe. Můj oblíbenec Carlos Sastré Candil, kterému fandím od roku 2003, se konečně dočkal zaslouženého triumfu. Zajímavé je, že mu to přeju nejen já (kurs před začátkem TdF byl 23 a vsadil jsem), ale i ostatní závodníci, včetně soupeře Romana Kreuzigra. Carlos je prostě mazlíček. Nedopuje, nemachruje, jezdí nenápadně a spolehlivě. Nakonec se naučil i časovku, která byla jeho letitou slabinou.
Kromě toho je lídrem nejlepšího týmu, což na Tour bývá rozhodující faktor. Vpravdu geniální týmová taktika šéfa dánského mančaftu CSC Bjaerna Riise prostě musela přinést výsledek. Dočkali jsme se zkrátka všichni, kdyby Carlos letos nevyhrál, asi by příští rok, kdy mu bude 34, už neměl šanci.
Nemůžu pominout i obrovský úspěch Romana Kreuzigra. Ten kluk na to má. Za pár let (ne zas tak moc brzo) bude bojovat o žlutý trikot, což je pro české fandy cyklistiky přectava z říše snů. TdF opravdu nejde srovnávat se Závodem Míru či MS nebo OH. To je úplně jiná kategorie. Držím palce!
Takže milé uživatelky, pomněte, že nejlepším cyklistou na světě je dnes Carlos Sastré Candil, za pár let může být toto jméno české! Ja su tak šťastnej... :-)