ipsace i tiskace

Například se tam ve velkém provozuje hra na mravkolva. Znáte, milé uživatelky mravkolva? Určitě ano, vždyť která z vás neusínala s blaženým úsměvem a Ferdou mravencem mezi no-
vým polštářem a matrací.

Mravkolev je zvířátko, které si vyhloubí kráter, v jehož nejnižším bodě žije. Stěny kráteru jsou strmé a sypké, neboť mravkolev neustále zdola ubírá materiál a vyhazuje ho z kráteru ven. Když do kráteru zabloudí mravenec, začne nezadržitelně klouzat po sypkých stěnách do nenasytného chřtánu kráteru a mravkolva.

A báječné na tom je, že tu hru si teď ve Stromovce mohou zahrát lidé! Ale protože lidé jsou prohnaní a do kráterů by dobrovolně nelezli, je v pravidlech hry změna, že krátery vznikají nečekaně a rychle na nejrůznějších místech Stromovky.

Tuto vzrušující a nákladnou hru sponsoruje Metrostav. Děkujeme!

Oheň – hřeje ruce, barví tváře a fotky

Včera ovšem byl důvod hemžení jiný. Pražané se spěchali trochu ohřát! Léto je definitivně za námi, proto nám Incheba a klan Kočků uspořádaly jednu z občasných ohnivých veselic. Ale organizačně to zvládnuté moc nebylo. Jednak nám to řekli pozdě, i když přesně věděli, kdy to zapálí. A další věc: Pršelo, bylo nám zima, ale stejně nás blíž k ohni nepustili. Proto jsme museli pouze okupovat plot k výstavišti.

Kdo měl foťák, alespoň se zahřál lezením na místa s nejpěknějším výhledem. Samozřejmě jsem nezůstal pozadu a za chvíli jsem byl dokonce zpocený. A když už jsem se takto zpotil, podívejte se na pár obrázků. Stylová červená barva zde ovšem není způsobena ohněm, ale sodíkem výbojek. Odborníka fotografa takový podvod dráždí, ale vy si toho ani nevšimnete :-)

Jelikož jsem před třemi týdny byl uvnitř levého křídla na výstavě a před tím mnohokrát dříve, je mi shořelé památky dost líto. Doufám, že ji postaví znovu. A taky to, že to pojišťovny, zmítané globální krisí, ustojí lépe než secesní Průmyslový palác, zvláště pak jeho levé křídlo. Čest jeho památce.