ipsace i tiskace

Žijeme v nejlepším místě na Zemi. Nevíme, co jsou hurikány, tornáda, zemětřesení, cunami, ničivá sucha nebo plošné požáry. I ta zima je tu ve skutečnosti mírná, i když brečíme nad pár centimetry sněhu. Vlatně jediná pohroma, která dusí tuto zemi, je korupce a nefunkční právo.

Při pohledu na to, co se děje na Haiti, většina z nás alespoň nějak, symbolicky, chce pomoci. Je to jedna z objektivně dokazatelných dobrých národních vlastností – Češi patří k nadprůměrným dárcům a z našich řad odchází i dost dobrovolníků pomáhat. A dělají to dobře. Myslím, že oficiální vládní pomoc by bylo nejlepší rozdělit mezi naše humanitární organizace, je to totiž cesta, kterou se co nejméně peněz spotřebuje na režii celého procesu.

Všimli jste si, že z TV spotů zmizelo DMS číslo na Lékaře bez hranic? Je to proto, že si spočítali, že víc peněz už by nedokázali efektivně proměnit v pomoc Haiti. A protože striktně dodržují zásadu, že peníze od dárců musí být použity přesně na to, na co je dárce určil, dělá jim to trochu starosti. Pokud se nespotřebují, musí být dárcům vráceny, nebo musí dárce požádat o souhlas, aby se použily pro jiný účel. A skutečně to dodržují! (Pro našince to zní jako z jiné planety)

Takže Modona byla možná jedna z posledních dárkyň, pak se kasa přeplnila :-)

Je zarážející, když si uvědomíme, že ani nejlepší a nejzkušenější týmy lidí nedokážou pomoci lépe, ani kdyby měly sebevíc peněz, ale situace na Haiti takova prostě objektivně je. Přestože tisícovka Lékařů bez hranic na Haiti dělá, co může, včetně tří lékařů vyslaných sem z Česka.

Můžete ovšem bez obav poslat peníze Člověku v tísni, Adře či jiné podobné organizaci. Všechny se k vybraným penězům chovají úplně jinak, než třeba pražská radnice...